Čachtická paní proslula krutým mučením mladých dívek. Hraběnka byla zřejmě duševně chorá
Alžběta Báthoryová, přezdívaná Čachtická paní, pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších uherských šlechtických rodů. Verzí jejího příběhu existuje několik.
Podle té nejznámější byla na svou dobu vzdělaná žena, hovořila plynně několika jazyky. V patnácti letech se provdala za vlivného a bohatého hraběte Ference Nádasdyho, panovníkova rádce a hlavního kapitána uherských vojsk ve válkách s Turky.
Kolem roku 1610 vtrhl na Čachtický hrad vysoký státní úředník Juraj Thurzó s vojskem, aby prověřil pravdivost zvěstí o hraběnčině krutém chování. Našel tam zmučené i umučené dívky a všudypřítomnou hrůzu. Hraběnka byla zatčena a uvězněna.
Při soudu s jejími pomocníky vyšlo najevo, že Báthoryová své oběti pálila, řezala, píchala jehlicemi nebo polévala studenou vodou na mrazu. Mučením dokonce oslavovala Vánoce nebo svatbu své dcery.
Podle pověsti se tato zřejmě duševně chorá žena koupala v krvi dívek, aby omladila své tělo. Thurzó dělal všechno pro to, aby Alžbětu zachránil před katem a její rodinu před potupou a hanbou. Rozhodl, že hraběnka bude doživotně uvězněná na Čachtickém hradě, kde 24. srpna 1614 zemřela.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
