Brokolicí proti rakovině. Mýtus, nebo pravda?

Vědci v brokolici a další košťálové zelenině objevili sloučeniny síry, které se označují jako glykosinoláty a které se podílejí na její pronikavé vůni i lehce nahořklé chuti. Během kuchyňské přípravy a trávení této zeleniny se glykosinoláty štěpí na biologicky aktivní sloučeniny. Dvě z těchto látek – sulforafan a indol-3-karbinol (I3C) - jsou intenzivně zkoumány z hlediska jejich možných protirakovinných účinků.

Nadějné výsledky laboratorních testů

Velkou pozornost médií vyvolaly nadějné výsledky pokusů s některými látkami ze skupiny indolů a isothiokyanátů. Americký institut po výzkum rakoviny uvádí, že při laboratorních pokusech byly tyto látky schopny potlačovat rozvoj některých typů nádorů u pokusných myší a potkanů. Například se jednalo o nádory prsu, tlustého střeva, jater, žaludku nebo plic.

Při testech na zvířatech nebo při pokusech s buněčnými kulturami navíc vědci odhalili i několik potenciálních cest, jakými by mohly zkoumané chemické látky z košťálové zeleniny pomoci předcházet rakovině. Mohou pomoci chránit buňky před poškozením dědičné informace (DNA). Mohou vést ke smrti buněk (apoptóze), potlačovat tvorbu nádorových cév (angiogenezi) nebo migraci nádorových buněk, která vede ke vzniku metastáz.

Existují důkazy o snížení rizika rakoviny u lidí?

Následně tedy lékaři u lidí zkoumali možný účinek zvýšeného příjmu brokolice a další košťálové zeleniny na snížení rizika onemocnění rakovinou. Zatím se výzkumy soustředily zejména na rizika vzniku rakoviny plic, prostaty, močového měchýře, tlustého střeva a konečníku.

V případě rakoviny prostaty tři studie sledující velké skupiny amerických a evropských mužů našly jen malou nebo žádnou souvislost mezi výskytem tohoto typu nádoru a konzumací košťálové zeleniny. Naopak jiné dvě studie ukázaly nižší riziko rakoviny prostaty u kanadských a amerických mužů, kteří častěji konzumovali větší množství této zeleniny.

U rakoviny tlustého střeva a konečníku pouze jedna holandská studie došla k pozitivním výsledkům. Našla nižší riziko nádorů tlustého střeva u žen s vyšším podílem košťálové zeleniny v potravě. Rozdíl ale nenašla v případě rakoviny konečníku a nenašla ho ani u mužů s různou mírou konzumace této zeleniny. Tři další studie v Evropě a Americe nenašly žádnou souvislost.

Také u rakoviny plic došly studie k rozdílným výsledkům. Zatímco většina uváděla malou souvislost, americká studie sledující velkou skupinu zdravotních sester ukázala nižší riziko rakoviny plic u žen, které jedly více než 5 porcí košťálové zeleniny týdně.

Bohužel ani v případě rakoviny prsu nejsou výsledky studií příliš optimistické. Zatímco jedna americká studie nalezla slabou souvislost mezi konzumací košťálové zeleniny a rizikem rakoviny, metaanalýza několika studií z USA, Kanady, Švédska a Nizozemska nenašla žádnou souvislost.

Zelenina patří do zdravého jídelníčku…

Odborníci na výživu se shodují, že brokolice a další košťálová zelenina jsou důležitou součástí zdravého pestrého jídelníčku, i když neexistují přesvědčivé důkazy, že by její vyšší konzumace chránila před specifickými typy nádorů. Zelenina spolu s ovocem prokazatelně pomáhají k udržení přiměřené tělesné hmotnosti a lidé, kteří konzumují vyšší podíl ovoce a zeleniny, mají nižší riziko úmrtí na nemoci srdce, mozkovou mrtvici a rakovinu. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom měli denně sníst zhruba 40 dekagramů ovoce a zeleniny, což odpovídá zhruba 5 menším porcím: Takovou porci si můžete představit v podobě menšího jablka či hrušky nebo ve formě 3 vrchovatých polévkových lžic vařené zeleniny

Brokolice možná přinese i léky budoucnosti

Onkologové a biochemici se dozvídají stále více o tom, jaké účinky mají některé zajímavé chemické sloučeniny obsažené v brokolici. Vzhledem k tomu, že mohou působit i na funkci genů, které jsou zodpovědné za potlačování vznikajících nádorů v lidském těle, není vyloučeno, že se v budoucnosti stanou základem nových léků. Je také možné, že nepůjde přímo o látky z brokolice, ale o chemikálie podobné, které budou syntetizovány laboratorně. Každopádně není jisté, jestli vůbec, a případně kdy, bude možné takové látky prakticky použít k léčbě nebo prevenci rakoviny.