Baziliku Sboru českých bratří v Mladé Boleslavi zdobí původní staročeské nápisy
Ve středočeské Mladé Boleslavi stojí zajímavá stavba. Sbor českých bratří se svým provedením řadí k nejstarším renesančním pseudobazilikám mimo Italii. Připomíná slavnou minulost města v 16. století, kdy se stalo centrem Jednoty bratrské – tedy české protestantské církve.
V Mladé Boleslavi měla Jednota bratrská výjimečnou podporu především v osobě Arnošta Krajíře z Krajku, který stavbu baziliky jako hlavní investor v roce 1544 financoval a který podporoval i českou reformaci. Na stavbu baziliky Sboru českých bratří přispěli ale i další české šlechtické rody.
Jedinečná památka je cenná nejen z hlediska původní renesanční architektury, ale také díky dochovaným staročeským nápisům a výzdobě. Nese stopy vlivu italského renesančního stavitelství. Jako architekt byl povolán Matteo Borgorelli původně z Milána, který vstoupil do služeb Kunráta Krajíře z Krajku a v Mladé Boleslavi postavil i jiné významné renesanční stavby – například mladoboleslavskou radnici.
Sbor českých bratří byl dokončen o Velikonocích roku 1554. Dodnes můžete obdivovat staročeské biblické nápisy v oblasti bývalé apsidy, včetně erbů šlechtických rodů, které na stavbu přispěli. Jedinečný je také původní renesanční strop vyzdobený černými sgrafity. Aby byla černá barva skutečně „černá“, přidávány se do ní prý saze, takže výzdoba vypadá velmi zachovale i dnes.
Po smrti posledního Krajíře Arnošta byl Sbor uzavřen. Naposledy svému účelu sloužil od Rudolfova majestátu (1609) do Bílé hory (1620), kdy byl trvale uzavřen a přešel do správy katolické církve.
Roku 1787 bylo ve Sboru umístěno vojenské skladiště, což způsobilo narušení stability budovy a značně poškodilo fresky. Na naléhání Spolku krajského muzea koupilo roku 1899 budovu město a umístilo do ní muzeum. Roku 1905 započala celková obnova silně zdevastované památky a v 70. letech proběhla další generální oprava, která Sbor upravila na výstavní a koncertní síň.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Čeští dárci poslali peníze na stavbu solární elektrárny. Pomůže nemocnici ve Lvově
-
‚Jsem připravena lidem naslouchat.‘ Do funkce české ombudsmanky nastoupí Eva Kostolanská
-
Tichá operace vlády. Istanbulská úmluva padá pod stůl, Babišův neoblíbený úřad nedostane dotaci
-
‚Neviditelná‘ krizová linka dostala od státu 22 milionů na navýšení kapacit. Podle resortu stačilo požádat








