Barokní perla: Zámek ve Valči je velkou galerií současného umění

27. červen 2023 09:35

Zámek ve Valči, známý díky barokním sochám Matyáše Bernarda Brauna, o sobě dává vědět také jako o galerii. A to především jako o galerii moderního umění, která patří k vůbec nejrozsáhlejším v Karlovarském kraji. 

„Snažíme se využít zámek, který je uprostřed rekonstrukce v syrovém stavu, pro výstavy současných uměleckých děl. Tak, aby umění s tím místem komunikovalo. Například v prostorách reprezentativního schodiště vidí návštěvníci vidět velká plátna karlovarské umělkyně Lenky Herzogové. Na schodišti jsou oprýskané zdi, na plátnech otisky kamenů,“ popsala kurátorka Barbora Tichá.   

Jaké další výstavy mohou návštěvníci zámku ve Valči vidět? V Erbovním sále jsou figurální kresby studentů českých, polských a slovenských výtvarných škol, jejichž autoři se ucházejí o cenu Egona Schieleho. Za výstavou stojí spolek Figurama. Některé z kreseb vznikly pod vedením akademického malíře Borise Jirků, který zajišťuje umělecké workshopy.

V prvním patře je také jediná z výstav, která není spojena s výtvarným uměním. Mohli ji už vidět návštěvníci chebského muzea a její název vysvětluje vše podstatné: Hory oheň plivající aneb sopky našeho kraje.

V druhém patře valečského zámku pak zaujme hned několik aktuálních výstav. Patří k nim expozice velkoformátových obrazů Martiny Staňkové, nazvané Pilgrim´s Paradise (Poutníkův ráj). Na velké plochy sází Nikola Kopp Lourková ve svých snových imaginativních pracech ze série Whistle Little Thistle.

Čtěte také

Mnozí návštěvníci budou znát jméno Jana Homoly, kytaristy kapely Wohnout. Ten je také nápaditým výtvarníkem, což dokazuje jeho kolekce Art 322. Odborníci ho charakterizují jako „výrazného autodidakta mnohdy až s dětskou naivitou i pubertální zvídavostí, což příjemně koresponduje s perfektně vyspělým výtvarným rukopisem.“

Prostory druhého patra zámku, které lze obejít dokola, dotváří temné obrazy s trochou úsměvu od akademické malířky Kláry Sedlo. Patří k nim i obraz jakéhosi zámeckého interiéru, kde z dřevěné podlahy vystrkuje hlavu ještěr podobný brontosaurovi. „Ten obraz mám velmi ráda. Je namalován tak, jako by přesně zapadal do našeho zpola rekonstruovaného zámku,“ poznamenala Barbora Tichá.

 

autor: Josef Šorfa
Spustit audio