Anonymní porody ano či ne ?

29. březen 2002

Nález už čtyř mrtvých novorozenců od počátku tohoto roku znovu rozproudil diskusi okolo legalizace takzvaných anonymních porodů. Návrh novely zákona, který by matkám nechtěných dětí umožnil zůstat v anonymitě, ale ve sněmovně neprošel ani prvním čtením. V Dětském domově pro děti do tří let v Aši na Chebsku funguje už od roku 1997 program utajených porodů. Za pět let jeho existence se tu narodilo už 30 dětí. Hlavním cílem projektu je nabídnout ženám, které se z různých důvodů o své dítě nechtějí nebo nemohou starat, další alternativu. Přijímány jsou ženy z celé České republiky, kterým je k maximální ochraně jejich identity nabízena i pomoc při řešení nelehké životní situace. Romana Nájemníková rozebírala otázky kolem utajených porodů s ředitelem Dětského domova v Aši Miroslavem Rákosem......

"Většinou se na nás obracejí žen, které už porod tlačí", uvedl primář Rákos. "Některé chtějí přijet až těsně před porodem, jiné se potřebuje ukrýt. My jim nabízíme slušné zacházení, ubytování, stavování a lékařskou péči". Dodává zároveň, že žena, která své nechtěné těhotenství tají i před svými nejbližšími, žije ve velkém stresu, což na plod působí velmi negativně.

"Když k nám matky přijdou, stres z nich spadne. Zklidní se, hezky přibývají na váze a děti se rodí naprosto zdravé."

ultrazvuk

Průměrný věk matek je 24 let. Miroslav Rákos je dělí do dvou skupin. V první jsou podle jeho předpokladu ženy kolem 20 až 22 let, které se zamilovaly, většinou zpřetrhaly rodinné vazby a byly spokojeny do doby, než svému milému oznámily, že budou tři. Druhá skupina jsou ženy kolem třicítky, rozvedené nebo podruhé vdané. Prožily už jedno nezdařené manželství, že kterého už měly alespoň jedno dítko a i druhý partner je zklamal a opustil. Právě ty snášejí situaci psychicky velice špatně.

Ženy, které přijedou do Aše jsou rozhodnuty, že odsud pojedou samy. Už čtyři maminky ale svůj názor změnily.

Jednou z maminek, která dospěla k rozhodnutí že si své dítě ponechá je osmadvacetiletá Lída. S přítelem se rozešla, s rodiči nevychází a navíc měla obavy, že potomek může zdědit postižení kyčlí. Verunka ji ale už 8 měsíců utvrzuje v tom, že se rozhodla dobře. "Všechno klaplo a máme jít s malou do azylového domu do Prahy. Je to nová etapa, mám obavy, ale myslím, že to zvládnu."

Další klientkou programu je dvaadvacetiletá Petra. Také ona se s otcem svého dítěte, které se má narodit v červnu, rozešla. Má ale nového přítele , který ji stejně jako obě rodiny, přemlouvá k tomu, aby své rozhodnutí o adopci změnila.

Naše společnost je podle primáře Rákose zvláštní v tom, že toleruje interrupce. Na matky, které dítě porodí a předají k adopce, se ale tváří přezíravě. Ty, které se k tomu rozhodly, jsou si toho dobře vědomy.

Miminka

"Nejtěžší je, když jedu pro maminy do porodnice, protože ony hledají, jak ospravedlnit svůj čin a já musím zdůrazňovat, že se rozhodly ve prospěch dítěte. Pokud nemají podmínky, aby se o dítě staraly, že udělaly to nejlepší, co mohly."

Novela zákona o matrikách by umožnila ženám porodit anonymně v kterékoliv porodnici a dítě tam ponechat. Čtveřice navrhovatelek poslankyň ODS a ČSSD se domnívá, že by se tím předešlo případům, kdy žena porodí bez lékařského dohledu a dítě ponechá osudu nebo ho dokonce usmrtí. Sněmovna ale zákon zamítla hned v prvním čtení s tím, ze není v souladu s úmluvou o právech dítěte. Miroslav Rákos je ze zřejmých důvodů zastáncem legalizace anonymních porodů. Odpůrcům by vzkázal:

"V diskusi, která se objevila, byla řada věcí. Také poznámky, že dítě má právo znát své rodiče a tak dále ?Já bych řekl, že dítě má především právo na život a pokud by tato novela o matrice zachránila byť jeden novorozenecký život za rok , měla by smysl. My jsme nyní v domě, kde je šedesát až sedmdesát nechtěných dětí. Jim ale rodiče dali alespoň šanci přijít na svět a můžeme pro ně něco dělat. Pokud to dítě někde najdeme v igelitovém pytli už pro ně nemůžeme udělat nic. Moc mě mrzí, že anonymní porody neprošly, protože jsou i jinde ve světě, v Evropě a tato šance by měla být dána. Rád bych všem těm maminám pomohl."

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.