Zločiny staré Plzně a okolí

Četník viděl, jak se k němu z podkroví spouštějí nohy

25. říjen 2022
Zločiny staré Plzně a okolí

V srpnu roku 1931 zažila Koterovská náves v Plzni poměrně dramatické okamžiky. Za velkého zájmu místních i médií tady totiž došlo k obklíčení statku s číslem popisným 3 četníky. Zhruba patnáctihodinové drama se neobešlo bez obětí.

Josef Kondr se toho dne, tedy 1. srpna 1931, pokusil na četnické stanici v nedalekém Starém Plzenci zastřelit vrchního strážmistra Hrabačku. To se mu naštěstí nepodařilo a z místa prchl směrem ke Koterovu. Strážmistr neváhal, povolal posily, a s četníky se společně vydali za ním. Když dorazili na místo, byla už před domem čp 3 celá rodina Kondrova, krom Josefa. Ten rodinu chvíli předtím se zbraní v ruce vyhnal ven. Pouze svému mladšímu bratrovi stačil sdělit, že mu odkazuje svůj motocykl.

Četníci chtěli vtrhnout na dvůr a zatknout Kondra. Jeho otec jej však dobře znal a věděl, jak zdatný je to střelec. Však měl ve vsi také přezdívku Čarostřelec. Četníky proto varoval, aby se na dvůr nepouštěli. Ti tedy museli vymyslet strategii, jak se ke zločinci dostat, přičemž nevěděli, kde přesně se Josef Kondr nachází. Tato situace trvala až do večerních hodin, kdy si jedna ze služebných všimla světla v podkroví, které četníkům napovědělo, v jakých místech se Kondr nachází.

„Četníci přišli na myšlenku, že by stavení obklíčili a Josefa Kondra nechali vyhladovět. Jeho rodina je však z tohoto omylu záhy vyvedla, jelikož na půdě se nacházela velká almara se zásobami potravin. Nehrozilo tedy, že by Kondr vyšel ven zrovna kvůli jídlu,“ líčil horké chvilky spoluautor knihy Kriminální případy a aféry z Plzně a okolí Jiří Sankot, který dále pokračoval:

Čtěte také

„Četníci se pod rouškou večera rozmístili na dvoře. Většina z nich se postavila podél stavení, aby je Kondr ze svého úkrytu neviděl. Pouze jeden četník, což je v příběhu důležité, se schoval do protilehlého srubu, kde byla sýpka. Četníci se připravovali na příhodný okamžik, kdy budou moci vtrhnout do podkroví.

Až do noci se nic nedělo, tedy v případě četníků. Josefu Kondrovi ale přestalo vyhovovat, kde byl, jelikož odtud téměř nic neviděl, a tak se přes půdní prostory jednotlivých stavení přemístil, přeběhl na protější stranu dvora, a dostal se na půdu sýpky, kde už byl v přízemí schován právě jeden z četníků. Kondr utěsnil všechny škvíry ve střeše a nechal si jeden jediný otvor jako střílnu. O tomto přesunu ale četníci neměli ani potuchy.“

Zastřelil četníka i psa Arca

Když se začalo rozednívat, rozhodli se četníci, že zahájí útok. „Poslali mladého četníka Aloise Taubera, který měl k dispozici psa Arca, aby se pokusil překvapit Kondra, o kterém se domnívali, že je stále v podkroví obytného stavení. V okamžiku, kdy Tauber otevřel dvířka od podkroví a chtěl vlézt dovnitř, vystřelil Josef Kondr z protilehlé strany dvora, a Alois Tauber se skácel bezvládně dolů na hnojiště.

Četnické humoresky

Jelikož četníci žili stále v domnění, že Kondr je ve svém původním úkrytu, neodvážili se dojít za zastřeleným kolegou. Jediným, kdo se za mrtvým četníkem vydal, byl jeho věrný pes Arco. V tu chvíli vyšla druhá rána, a tou byl zasažen právě jeho pes, který ještě s velkým vytím stačil vyběhnout na náves, kde zemřel,“ popisoval Sankot.

Četníci začali uvažovat o tom, že by si na pomoc vzali obrněné vozidlo. Mezitím ale četník, který se schovával v přízemí sýpky, začal tušit, že Kondr zřejmě nebude ve svém původním úkrytu, ale že bude mnohem blíž. „Od Kondra jej oddělovalo jen dřevěné patro. Slyšel zpočátku nevýrazné zvuky, které považoval za zvuky vydávané slepicemi, které zde hnízdily. Poté ale zvuky sílily, a tak si začal dávat pozor. V jednom okamžiku viděl, jak se začínají spouštět nohy z podkroví sýpky k němu do přízemí. Došlo mu tedy, že jde o Kondra,“ řekl historik.

Jak to celé dopadlo si můžete poslechnout v reportáži. Jisté je, že to byl napínavý boj do poslední chvíle.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.