Zájemci si opět můžou prohlédnout výstavu Karlovarský salon. Jen trochu jinak

Na prvním z nich uvidí zájemci práce Varvary Divišové, Lenky Malíské, Stanislava Koženého a dalších. Jde o tvorbu čtyřiadvaceti výtvarníků a sochařů z Karlovarského kraje nebo umělců s ním spojených. Jejich práce, které věnovali karlovarskému Rotary klubu, budou prodány v dražbě.

Vizualizace nové jezdecké sochy Karla IV.|foto: Rotary klub

Výtěžek bude přidán k částce potřebné na šestimetrovou jezdeckou sochu Karla IV. pro Karlovy Vary. Jejím autorem je Michal Gabriel. Celkem by měla stát osm milionů, k dispozici je už první milion.

„Druhý videopříspěvek je věnován právě pomníku. Je na něm vidět model v malém měřítku, různé doprovodné texty a materiály. Jsou tam také zveřejněny vizualizace návrhů míst, kde by plánovaný pomník mohl stát. Měl by stát před právě rekonstruovanými Lázněmi I,“ informovala kurátorka Lenka Tóthová.

Plán na stavbu sochy podporuje také ředitel karlovarské galerie umění Jan Samec, i jeho vystavená práce bude na prodej. Podle Samce a řady karlovarských patriotů by si lázeňské město sochu zasloužilo. „Měla by reprezentovat naší generaci, jaký my máme vztah k zakladateli tohoto města. Myslím si, že nám neudělá žádnou ostudu. Obdobnou sochu jsem nikde neviděl a troufám si tvrdit, že není nikde na světě,“ poznamenal ředitel karlovarské Galerie umění v souvislosti s návrhem Michala Gabriela.

Výstava chce navázat na tradici karlovarských výtvarných salonů z 60. let

Cílem výstavy je kromě získání peněz i popularizace plánu stavby sochy. „Je to především obrovský signál do společnosti, abychom na pilířích, které tvoří veřejná sbírka, město Karlovy Vary a kraj dali ty peníze dohromady,“ uvedl František Piškanin za karlovarský Rotary klub, který stojí za organizací sbírky a aktivit okolo plastiky.

Jak připomněl ředitel Samec, výstava chce navázat na tradici karlovarských výtvarných salonů ze šedesátých let minulého století, které byly v galerii pořádány ve spolupráci s tehdejší pobočkou Svazu českých výtvarných umělců. První se uskutečnil v roce 1961. Výtvarníci si za časů ředitele Jana Šafránka vybírali svá díla k vystavení na salonu sami. „Tak svobodomyslný princip nebyl pochopitelně akceptovatelný pro takzvanou normalizaci společnosti, nastolenou počátkem sedmdesátých let pookupační komunistickou vládou dirigovanou sověty, proto se poslední Karlovarský salon uskutečnil v roce 1972,“ uvedl Jan Samec.