Za odměnu místo v dějinách
Tak jako každoročně, oslaví i letos některá česká města na západě Čech významné historické jubileum. Patří k nim také Cheb, jak připomíná Lubomír Stejskal.
Ten příběh bude od letošního roku znát každý obyvatel Chebu. Psal se únor 1061. Německý král a pozdější císař Jindřich IV. podepsal listinu, která patří v dějinách měst českého západu k nejvýznamnějším. Na jejím základě daroval jednomu ze svých dvořanů v okolí Chebu kus lesa. Tento majetkový přesun by sám o sobě takovou důležitost neměl, a jméno onoho králova služebníka bychom dnes nevyzdvihovali, kdyby … ano, kdyby tím dvořanem nebyl jistý Otnant, díky jehož oddané službě panovníkovi mohou v Chebu právě v tomto roce oslavovat 950. výročí. Nikoli ovšem založení města, jak se někdy nesprávně uvádí. Úctyhodné jubileum se týká první historicky doložené zmínky o tomto městě. Údaj o tom, že les byl králem darován „u cesty směřující od Chebu“, je první písemnou zprávou o Chebu vůbec. Po pravdě řečeno ale nikoli o Chebu výlučně českém.
Publicistika Lubomíra Stejskala: Za odměnu místo v dějinách
Město ležící na pomezí českého státu a německých oblastí Římské říše bylo ve středověku v centru pozornosti obou stran. A oběma stranami bylo také střídavě ovládáno. Trvalou součástí české monarchie se Cheb stal až v roce 1322 za Jana Lucemburského. Tedy 261 let poté, co dvořan Otnant získal od krále onen kus lesa. Takto viděno, a potvrdil to i vývoj v dalších staletích, byly dějiny Chebu dějinami česko-německých vztahů. Výrazem jejich příznivější tváře byla v lednu 1285 svatba českého krále Václava II. s princeznou Gutou Habsburskou, dcerou německého krále Rudofa I. Naopak za černé období považujeme přechodné přičlenění města k nacistické Třetí říši v důsledku Mnichovské dohody ze září 1938. Ačkoli jako nejznámější počin s Chebem spojený je vnímáno zavraždění Albrechta z Valdštejna v průběhu třicetileté války, zapomínat bychom neměli ani na roli města jako zprostředkovatele a hostitele významných jednání. Ať už v době řešení sporů mezi husity a katolickou Evropou, nebo v čase panování Jiříka z Poděbrad.
Nacházející oslavy, podpořené radnicí třemi a půl milionem korun, budou příležitostí ohlednout se za všemi slavnými i méně slavnými milníky v téměř tisíciletých dějinách města. V poučení z minulosti nacházíme i výzvu. Nemá právě Cheb ty správné předpoklady stát se městem v nejlepším slova smyslu evropským? Nikoli formálně rozhodnutím úřadů, ale přirozeně v souvislosti s tím, jakou cestou se ubíraly jeho vlastní dějiny. Taková role by mu slušela mnohem lépe než pozice někdejší, naštěstí zapomenuté, výspy míru a socialismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
