Za léčivé jehličí se dá považovat z u nás rostoucích stromů borovice a smrk, říká bylinkářka
Vůně jehličí navozuje vánoční atmosféru. Jehličí jako takové může působit i léčivě, jen je třeba vědět, které a jak použít. Suché z výzdoby bytu nebo ze stromečku vyhoďte.
„Vařit čaj ze sušeného jehličí nemá smysl. Z jehličí jsou nejúčinnější v něm obsažené pryskyřice a ty se sušením ničí. Ale ani z čerstvého jehličí se obvykle čaj nepoužívá a osobně si nedovedu představit, že bych ho pila. Je příliš aromatický, voňavý,“ vysvětluje bylinkářka Vladimíra Štenglová, proč nejčastější způsob užívání bylinek v případě jehličí není to pravé. Určitý význam podle ní má pití tohoto čaje při virózách a prochladnutí, kdy se potřebujeme zahřát.
Na výhonky si musíme počkat do jara
Z čerstvého jehličí, konkrétně z borovicových a smrkových výhonků, se vyrábějí masti, tinktury, dělají se z nich koupele. „Koupele z jehličí jsou velice léčivé, osvědčují se například při revmatismu. Jarní sběr výhonků ale musí být citlivý, není možné vyrazit do lesa a obrat o ně jeden strom,“ vyzývá k ohleduplnosti vůči přírodě bylinkářka.
Výhonky smrku, borovice nebo i jalovce obecného jsou plné silic a vitamínů. Můžeme si je naložit nejen na tinkturu, která se bere po kapkách. „Bylinářské kapky se dělají v poměru jedna ku pěti. Ale je možné si naložit třeba i jen pár větviček do nějaké kvalitní lihoviny. Získáme dobré a také trochu léčivé pití,“ radí Vladimíra Štenglová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.