Yvonne Přenosilová

6. březen 2020

Pět let trvalo úspěšné období české zpěvačky Yvonne Přenosilové. V roce 1963 zazpívala s kytarou ve filmu Konkurs a všiml si jí vyhledávač talentů Karel Mareš. O pět let později 27. srpna roku 1968 po varování emigrovala.

Boty proti lásce, Roň slzy, Sklípek a další hity 60. let 20. století nazpívala Yvonne Přenosilová, které si poprvé všiml skladatel Karel Mareš při natáčení filmu Konkurs režiséra Miloše Formana. Ona jediná totiž zazpívala přirozeně, beze strachu, odvázaně a ladila.

Yvone Přenosilová pochází z muzikantské rodiny, hodně se u nich doma muzicírovalo, otec hrál na piano, jeho bratr na housle a zahrát si k Přenosilovým chodil třeba hudební skladatel Karel Svoboda.

Na hlas Yvonne Přenosilové si mladí posluchači zvykli hned, ale v novinách se objevily kritiky, že ječí jako holky v tělocvičně. V roce 1964 nahrála pro Supraphon tehdy sedmnáctiletá Yvonne českou verzi písničky I'm Sorry, s českým textem Jiřího Štaidla Roň slzy. Stala se u nás hitem a jedním z nejprodávanějších českých singlů 60. let.

Rok na to dostává Yvonne pozvání na třítýdenní pobyt do Londýna. Zpívala v londýnském rozhlase, nazpívala dvě písně na malou desku, absolvovala dva úspěšné koncerty v klubech, vystupovala v televizi, psali o ní v novinách. Nejcennější bylo pro ni vystoupení v nejpopulárnějším pořadu britské televize Ready, Steady, Go!, kde vystoupila společně se skupinou Rolling Stones.

Tak tady je píseň, která otevřela Yvonne Přenosilové cestu do Anglie, kolébky popu.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio