Vysílač na Klínovci usiluje o značku evropského dědictví díky boji za svobodu slova

Jedním z takových míst je i vysílač Klínovec, který se v roce 1968 po okupaci Československa, stal také místem vzdoru a boje o svobodu slova, informovala Post Bellum v tiskové zprávě. „My jsme na Božím Daru uspořádali kulatý stůl, na kterém se sešli místní lidé, pamětníci tehdejších událostí. Ten příběh nám doslova spadl z nebe,“ řekla Zuzana Rejchová z karlovarské pobočky projektu Paměti národa.

Vysílač Klínovec byl dříve v "zakázaném" vojenském pásmu a byl pod stálým vojenským dohledem. Zásadní událost, kdy se toto místo stalo svědkem boje o svobodu slova a šíření necenzurovaných informací, se odehrála v srpnu 1968, kdy sem dorazila okupační vojska. Ozbrojené jednotky požadovaly okamžité vypnutí a ukončení provozu vysílače.

Místo vzdoru a šíření pravdy

Díky hrdinskému činu tehdejší obsluhy vysílače Petra Kováře a Miloše Vyhnala se podařilo po čtyři dny tajně udržet vysílání Československého rozhlasu a šířit ze záložního zařízení v hotelovém pokoji aktuální a pravdivé informace o tom, co se v zemi děje. Vysílání bylo ukončeno rozstřílením veškerého vybavení – trafostanice i kontrolního zařízení, obsluze se naštěstí podařilo uprchnout a schovat se. Tím si pravděpodobně zachránili život.

Karlovarský kraj, podobně jako další kraje podél tehdejší železné opony, byl známý spíše tím, že zde byly rušičky zahraničních stanic. Příběh z Klínovce ale dokládá, že i zde byli lidé, kteří se tehdejšímu režimu dokázali vzepřít.

Jedním z hlavních cílů projektu EHL je připravit památná místa ve všech krajích spojená s bojem za svobodu a demokracii na získání významné certifikace. Při prezentaci těchto míst klade důraz na aktivní zapojení místních komunit do celého procesu.

„Díky setkání u kulatého stolu na Božím Daru se podařilo získat zajímavá svědectví, archivní dokumenty a zahájit diskusi, jak místo dále rozvíjet a jak téma připomínat především mladé generaci,“ doplnil ředitel pobočky Paměti národa pro Karlovarský kraj Lukáš Květoň.

Míst, která nesou označení EHL, je v České republice zatím poskrovnu, konkrétně osm. Jedna památka s označením EHL je i v Karlovarském kraji, a to Zámek Kynžvart, který byl místem významných diplomatických setkání v 19. století.