Vrch Křemešník má pro každého něco. Stojí tu kostel, zámeček, rozhledna i hotel s restaurací
Jedním z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny je vrch Křemešník vysoký 769 metrů. Nachází se jen pár kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. A v žádném případě nejde o obyčejný holý kopec. Na jeho vrcholu stojí kostel, zámeček, rozhledna a hotel s restaurací. Na jeho svazích pak najdete pověstmi opředené studánky. U jedné z nich, které se říká Zlatá, stojí dokonce i stará poustevna.
„Pouť se tady slaví devět týdnů po Velikonocích,“ říká průvodce kostelem Nejsvětější Trojice na Křemešníku Vít Škoda. Kostel je velmi oblíbený. O jedné pouti prý k němu přišlo neuvěřitelných sedmdesát tisíc poutníků. Bylo to v 18. století, kdy řádil mor. Této oblasti se ale zázračně vyhnul, a lidé se domnívali, že to bylo díky vodě v místních studánkách. Je v ní totiž příměs stříbra. Kostel se navíc může pochlubit zajímavým trojbokým oltářem. „V celém kostele se prolíná symbolika Trojice. Je to jeden oltář, ale když ho obejdete, uvidíte, že ho tvoří tři části,“ vysvětluje průvodce.
Ve zlacené skříňce pod jedním z bočních oltářů je ukrytá kopie svatováclavské koruny. „Slouží jako relikviář,“ říká Vít Škoda. Údajně byl v zámečku vedle kostela za druhé světové války ukrýván poklad. Za jeho ukrytí měl Edvard Beneš do kostela darovat kopii koruny, ve které jsou ostatky sv. Václava, sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého.
Jen pár kroků od kostela začíná křížová cesta, která vede dolů ke Zlaté studánce. U ní stojí kaplička a také poustevna, ve které před lety opravdu žil poustevník.
Vraťme se ale nahoru na Křemešník. Kromě hotelu, lanového centra a sjezdovky na něm stojí i rozhledna, ze které je za dobrého počasí možné zahlédnout i Krkonoše nebo věže temelínské elektrárny.
U paty Křemešníku je prostorné parkoviště, ze kterého je možné na vrchol vystoupat po turistické značce. Kdo výstup nezvládne, o nic nepřijde. Další parkoviště je totiž i nahoře u hotelu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
