Visegrádské světlo
S trochou nadsázky řečeno, zítra a v sobotu na sebe budou Karlovy Vary poutat pozornost jako hlavní město Visegrádu. V hotelu Imperial se uskuteční jednání prezidentů Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky. Příspěvek na okraj tohoto summitu nazvaný Visegrádské světlo připravil Lubomír Stejskal.
Na summity Visegrádské skupiny, potažmo na toto uskupení jako takové, můžeme nahlížet různými pohledy. Jako na pravidelně se opakující rutinu, která pro běžný život obyvatel kvarteta členských zemí zásadní vliv nemá. Při vší úctě k regionální spolupráci středoevropských států: pokud někde padají zásadní, hranice přesahující politická rozhodnutí, pak nikoli na setkáních hlav států Visegrádské čtyřky, ale v Bruselu. Málo povzbudivé je také zjištění, že členství Slovenska a Maďarska ve Visegrádské skupině samo o sobě nedokáže uchránit obě země před vzájemným napětím, dostane-li se ke slovu vypjatý nacionalismus. A do třetice: není tajemstvím, že hostitel nynějšího summitu Václav Klaus, ještě předtím, než se v roce 2003 stal prezidentem, rozhodně nepatřil k nekritickým fanouškům tohoto uskupení. Byl naopak hodně skeptický – a dlužno dodat, že jeho stanovisko mělo k realitě mnohem blíž než před devatenácti lety idealistické vize Otců – zakladatelů.
V roli hlavy státu musí ovšem spojit svůj zdrženlivý postoj s nabídnutou šancí spoluformovat podobu Visegrádu. Uvádí-li v uvítacím textu na webových stránkách karlovarského summitu, že diplomacie je především věcí zájmů, přičemž jde o to, aby tyto zájmy byly jasně formulovány a prosazovány kultivovaným způsobem, pak nelze než dodat – kdyby se jen tuto myšlenku, zdánlivě samozřejmou, podařilo prosadit, nebylo by to málo. Jenomže kultivovanost, chování v mantinelech politické kultury, nepatří k běžné výbavě veřejných činitelů v postkomunistických zemích. Důležité proto bude nejen to, na čem se prezidenti v hotelu Imperial dohodnou, ale také, a především, čeho budeme svědky, až v praktické každodenní politice dojde na lámání chleba.
Budou-li Karlovy Vary přínosem pro Visegrád, ukáže až čas. Zde v regionu se ale musíme ptát také obráceně. Co přinese visegrádské setkání samotným Karlovým Varům? Může přispět k vylepšení jejich ne právě příznivého mediálního obrazu. Visegrádský summit je tak trochu nečekaný bonus navíc. Něco jako exkluzivní kulisa ke startu nových nadějí. Ty mají podobu chystaných zásadních změn ve vedení karlovarského magistrátu. Přítomnost hlav států jistě vrhne na lázeňské město poněkud lepší světlo. Především na komunálních politicích, kteří vyhráli nedávné volby, bude záležet, zda a jak dlouho tomu tak bude i po odjezdu čtyř prezidentů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.