Vendelín Budil, divadlo v Plzni budil. Zemřel před 90 lety

Skvělý herec, režisér a jedinečný principál, první ředitel první mimopražské stálé české profesionální scény, Městského divadla v Plzni. Vendelín Budil, posmrtně jmenovaný čestným členem pražského Národního divadla, podobně jako Ema Destinnová. Letos si připomínáme 90 let od jeho úmrtí.

Budil vychoval v Plzni množství hvězd Národního i Vinohradského divadla. Patřili k nim Rudolf Deyl st., Terezie Brzková, Otýlie Beníšková, Bedřich Karen, Eduard Kohout či Václav Vydra st. „Vendelín Budil! Toto jméno mělo umělecký zvuk již v roce 1868, kdy Budil hrával hrdinné milovníky a jeho choť byla tehdy za svobodna operní pěvkyní, o čemž se zmiňuje náš slavný spisovatel Alois Jirásek ve knize „Z mých pamětí“...

Jako vzorný umělec a ředitel byl přísný k sobě i k hercům, kteří vždy měli před Vendelínem Budilem zvláštní respekt; měl-li Budil režii, tu se herci zvlášť dobře naučili úlohám, aby jako „tento“. Měl zkrátka, co se umění a disciplíny týká, železnou ruku, čímž byl některým hercům i postrachem,“ vzpomínal na Budila herec a pěvec František Bohuslav.

Městskému, dnešnímu Velkému divadlu, šéfoval Vendelín Budil od jeho otevření v roce 1902. 30. června 1912 přišel do Městského divadla v Plzni naposledy jako jeho ředitel. Za 10 let uvedl 3481 představení, z toho 679 operních, operetních 567, činoherních 1790 a baletních 58.

Jeho práce ale neskončila: Město Plzeň se totiž rozhodlo vyplácet mu měsíčně subvenci, aby sesbíral materiál o historii divadla v Plzni. Byl to krok k zajištění Budilovy existence - a neuvěřitelně prozíravý nápad. Vendelín Budil začal pracovat – sám významný pamětník - na svém posledním velkém díle. Výsledek? Žádné jiné divadlo v zemích českých nemá tak úplně zdokumentovánu svoji historii jako to plzeňské.

Vendelín Budil zemřel 26. března 1928 na záchvat mrtvice. Hrál pro několik generací diváků, vychoval mnoho vynikajících herců, spolupracoval s plzeňskými ochotníky – a ti všichni se s ním přišli tři dny po jeho smrti rozloučit do chrámu sv. Bartoloměje v Plzni. Průvod vyprovodil Vendelína Budila na hranici města, kde byla jeho rakev uložena do automobilu. Pohřben byl v Praze na Olšanech.