Velikonoce a zahrada pana Hrušky
Sváteční fejeton faráře z Touškova Jiřího Barhoně na Velikonoční pondělí se týká se pochopitelně významných křesťanských svátků. Přečte ho Bronislav Kotiš
Jako mladý člověk jsem rád chodíval do jednoho pražského klubu na audiovizuální pořady "Krásné záhady naší planety". Uváděli ho poutavým způsobem dva nadšení badatelé a poukazovali v něm na podivuhodné jevy kolem nás, kterým se snažili přijít na kloub.
To jsem ještě netušil, že jednou budu knězem a budu každodenně při mši svaté stát před záhadou, která je největší a nejdramatičtější ze všech. Před záhadou a tajemstvím Velikonoc. Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání. K čemu by byl život, kdyby trval jen několik roků?
Netušil jsem ani to, že se jednou dostanu do Plzně, ve které žije nějaký pan Hruška, který udělal něco, co ani nevím jak popsat. Těm, kteří mu velmi ublížili, odpustil, ale to mu nestačilo. Postavil pro ně a všechny ostatní jedinečnou zahradu. Aby do ní přišli, odpočinuli si a jeden druhému také odpustili, je-li třeba. Nejsou snad tohle Velikonoce a Vzkříšení už tady na zemi?
O Meditační zahradě pana Hrušky bylo už ledacos napsáno. Mě připomíná Rajskou zahradu. Pan Hruška v ní vysázel mnoho okrasných stromů a nechal postavit také Křížovou cestu, na jejímž posledním zastavení je Kristus nikoli uložený do hrobu, ale zmrtvýchvstalý.
To, co jsem tušil ještě méně, bylo, že se s takovýmto člověkem někdy setkám a budu s ním moci hovořit o Bohu i o člověku, o životě i o víře. A to, co jsem tušil úplně nejméně, bylo pak to, že s ním budu, aspoň trochu, prožívat jeho Velikonoce. Navštěvoval jsem ho každý týden během posledního roku jeho života. Uchovávám i poslední slova, která mi řekl, a rozvažuji o nich.
Mám-li, anebo snad mohu-li, něco říci o Velikonocích, pak místo slov přichází spíše myšlenka na pana Hrušku a jeho zahradu. Ona sama hovoří. Nejkrásnější bývá na jaře, tak neváhejte.
Pro úplnost dodávám, že v areálu této zahrady je pro každého něco. Kromě již zmíněného i kaple sv. Maxmiliána Kolbeho, jezírko s rybami a menší houpačka. Tu však přenechte k užívání dětem. Když jsem se na ní před jedenácti lety houpal, spadl jsem, roztrhl si nové kalhoty a rozbil koleno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
