Ve strašidelném zámku Draxmoor v Dolní Rožínce se svezete hrůzostrašným výtahem

28. červen 2022

Taky se rádi hezky bojíte? Tak v tom případě si zajeďte na Vysočinu do strašidelného zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. Budova je pět set let stará a je plná příšer. Ostatně, příšerně vypadá zámek už zvenčí. Po jeho omítce se rozbíhá spousta prasklin, které jsou spoutané kovovými pásy. Prý jenom jako.

Budova, ze které se stal strašidelný zámek, pochází ze 14. století. „Jde o bývalé sýpky, býval to pivovar,“ říká provozovatel Libor Šikl. Uvnitř zámku jsou původní klenby s freskami, stará dřevěná vrzající schodiště i pozůstatky technologií sýpky. V tom všem jsou zakomponované strašidelné scény. „Na úvod návštěvníky přivítá 3D kino, které je už ve strašidelném módu,“ upozorňuje Libor Šikl. Pak už se lidé mohou zámkem sami volně procházet.

V jednotlivých patrech narazí na scény ze začarovaného lesa, zakletého zámku, upířího hradu i pekla. Děsivé postavy, zvířata i strašidla se hýbají a často i vydávají zvuky. Příkladem je obrovská hlava staré čarodějnice nebo mládě Gryfa, což je prý kříženec ptáka se lvem. „Tady vidíte obrovskou ruku, která hýbe prsty,“ říká průvodce a ukazuje na přinejmenším pět metrů dlouhou ruku ležící ve výklenku.

Největší atrakcí zámku je určitě strašidelný výtah. Na první pohled to vypadá, že vstupujete do moderního zařízení, které je jen zvláštně vyzdobené. Po zavření dveří a stisknutí knoflíku se ale začínají dít věci. Výtah poskakuje, vydává skřípavé zvuky a míhají se v něm světla tak, až má člověk pocit, že jede spoustu pater pod zem. Je to opravdu dokonalá iluze, protože jízda končí v zámeckém sklepě.

Pro zklidnění po návštěvě zámku je dobré navštívit zámecké nádvoří, kde jsou umístěny plastiky velkých zvířat, jako jsou obří hadi nebo dinosauři, také skutečná chaloupka na kuřích nožkách a samozřejmě i nezbytné občerstvení.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.