V Královském hvozdu se návštěvníci musejí chovat podle pravidel. Nejen kvůli tetřevu hlušci

Pravidla pohybu v přírodní památce Královský hvozd, ale také v národních přírodních rezervacích Černé a Čertovo jezero a Bílá Strž, které jsou prakticky součástí celého území, jsou jasná a jednoduchá. Návštěvníci se zde mohou pohybovat pouze po vyznačených turistických trasách. Toto pravidlo je platné už od roku 1992 a má své opodstatnění. Tím je ochrana přírody, respektive ochrana kriticky ohrožených druhů zvířat. A není to ochrana pouze jediného druhu, o kterém mluví každý – tetřeva hlušce.

„Jsou to ti tetřevovití, to znamená tetřev, jeřábek. To jsou ptáci, kteří potřebují klidové prostory. Pak jsou tam další druhy, třeba kos horský, který samozřejmě vyhledává klid, ale dokáže hnízdit i na frekventovanějších místech. Pak jsou to některé druhy sov – kulíšek nejmenší, sýc rousný. A pak jsou to i dravci, zejména sokol stěhovavý, který v době když hnízdí, tak případná přítomnost člověka u hnízdiště u něj vyvolává poplachovou reakci. Na člověka útočí, je hlučný a vyloženě ho to ruší," popisuje Ivo Procházka z CHKO Šumava.

Tím hlavním chráněným druhem v Královském hvozdu však zůstává tetřev hlušec. Jeho jádrová populace v tomto území, která čítá několik desítek jedinců, je rozmístěna v těch nejvyšších polohách, kam je z české strany úplně zapovězen vstup. Z německé části se však turisté dostanou až na hranici. A právě na tuto skutečnost velmi často poukazují turisté, kteří tvrdí, že návštěvníci tetřevu nemohou vadit, když z Německa žádné omezení pohybu není a tetřev v této oblasti přežívá a dokonce obývá i německou část Šumavy. Ale na tuhle skutečnost je potřeba se podívat z trochu širšího hlediska.

„Možná tam žijí také proto, že mají tu klidovou část na české straně. A když se podíváte na reliéf terénu, tak horský hřbet je na naší straně širší a na německé straně užší a víc navazuje na smíšené porosty. Takže kombinace obou ploch na německé i české straně zajišťuje tetřevu to, že když se ruší na německé straně, on si přelétne na českou a naopak. Jakmile bychom to uvolnili z obou stran tak by to mohlo mít nepříznivý vliv na jeho budoucí vývoj," vysvětluje Ivo Procházka.

Tetřev hlušec stále potřebuje opravdu silnou ochranu, protože Šumava je posledním místem ve střední a velké části západní Evropy, kde existuje životaschopná populace. Na celém území Šumavy a Bavorského lesa žije, podle posledního sčítání z roku 2017-2018 mezi pěti až šesti stovkami kusů. To je asi pětkrát více, než v první polovině 90. let. Je tedy jasné, že jeho ochrana má velký smysl.