V Břasích vzniká dětská zahradní železnice, za projektem stojí rodina drážních nadšenců
Břasy na Rokycansku se brzy pochlubí úplně novou unikátní atrakcí. Vzniká tam dětská zahradní železnice. Drážní nadšenec Zbyněk Mikudík si tak plní svůj železničářský sen. A pomáhá mu v tom hlavně jeho otec.
V obci Břasy na Rokycansku už brzy zahájí provoz dětská zahradní železnice, kde budu mimo jiné vítáni i majitelé mašinek pro tento typ železnice, kteří si sem mohou přijít se svými stroji zajezdit. Nádraží s kolejemi budují otec a syn Mikudíkovi. Žlutá nádražní budova mezi fotbalovým hřištěm a areálem Ultramarínka svítí novotou. První speciální okruh představí Mikudíkovi v sobotu 2. září při oslavách 160 let železniční tratě spojující Chrást, Stupno a Radnice.
„Nápad přišel před pár lety. Viděl jsem stejné atrakce v zahraničí, hodně v Německu, Švýcarsku a také v Anglii,“ vypráví Zbyněk Mikudík junior. Touto cestou si tak trochu plní sen stát se strojvedoucím. „Mám drážní školu, ale profesí železničář nejsem, v práci se věnuju opravám aut. Vášeň pro železnici ve mně je každopádně od dětství.“ Zbyněk zhruba osm let jezdil v klubu v Plzni s parní lokomotivou Šlechtičnou. Pak svoje působení zde ukončil, ale vláčky mu začaly chybět, a tak se rozhodl pustit právě do stavby zahradní železnice.
Nádražní budova z plechové buňky
Na železnici začali Mikudíkovi pracovat před dvěma lety. Nejprve provedli srovnání terénu a poté se pustili do nádražní budovy. Tou je původně plechová buňka, která se kompletně zrekonstruovala a nyní vypadá jako dobový baráček. Teď přijde na řadu pokládka kolejí. „Je to ovál dlouhý asi 50 metrů a široký zhruba 15 metrů. V plánu máme do roka zrealizovat i velký okruh, který bude mít půl kilometru,“ říká pan Zbyněk junior. Samotné nádraží bude pětikolejné.
Po kolejích se budou prohánět zatím dvě lokomotivy, jedna parní a druhá pravděpodobně elektrická, nebo dieselová. Rychlost bude kvůli bezpečnosti omezena na tempo rychlejší chůze. Mašinka utáhne tři až čtyři vagónky, do nichž se vejde asi pět osob.
Pomocníků je málo
Materiál na realizaci projektu částečně hradí obec, ale stavbu lokomotiv, které vnikají u Mikudíkových doma, si platí rodina sama. Určitá materiální podpora přichází od živnostníků z okolí.
„Trávíme zde spoustu času. Já osobně sem po práci jezdím dvakrát až třikrát týdně na několik hodin a samozřejmě tu jsem i o víkendech,“ uvádí pan Zbyněk junior. Pomocníků mnoho není, nejvíce projekt podporuje pan Mikudík senior, občas přijde posila v podobě pana Tomáše Benetky, dalšího drážního nadšence.
„Uvítali bychom samozřejmě i další pomocníky, ale ti jsou zřejmě v nedohlednu. Měli jsme tu pár lidí na brigádu, ale ti přišli jednou a pak už ne. Pracuje se tu manuálně a to nikdo dělat nechce ani za peníze, natož zadarmo,“ prozrazuje pan Zbyněk senior. „Vím, že nás za tuto činnost nemůže nikdo platit. Ale to nevadí. Děláme to jako svůj koníček, pro radost svou a hlavně pro radost dětí.“
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
