U Vintířova na Sokolovsku vědci vytvořili experimentální povodí, třetí na světě

Stavba experimentálního povodí trvala rok a stála několik desítek milionů
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stavba experimentálního povodí trvala rok a stála několik desítek milionů

Výsypka u Vintířova na Sokolovsku slouží vědcům. Ti na zasypaném území bývalých hnědouhelných dolů vytvořili experimentální povodí, na kterém zkoumají výměnu vody v krajině. Projekt je prvním v České republice.

Více než stovka senzorů na výsypce monitoruje srážky, výpar, povrchový i podpovrchový odtok vody. Zařízení je teprve třetím svého druhu na světě. Podobná zařízení jsou jen v Německu a v Číně. Uměle vytvořená zmenšenina krajiny se skládá ze čtyř polí, každé o rozloze čtvrt hektaru, která jsou umístěna na jílovém podloží. Čidla z nich posílají stovky údajů za minutu.

Vědci díky tomu zjišťují, jak se mění pohyb vody při postupném zarůstání holých ploch nebo naopak při umělém vysazování stromů. „Měříme vodu, která naprší a vodu, která odteče. Měříme látky v ní. Co je unikátní tak to, že měříme vodu, která nejenom odteče po povrchu, ale i tu, která odteče podzemím,“ vysvětlil smysl výzkumu jeho vedoucí Jan Frouz.

Pomoc v boji proti suchu i povodním

Výsledky měření pomůžou například v boji proti suchu nebo povodním. „Pomůže nám to zpřesnit pochopení mechanismu odtoku vody z krajiny. Současné výzkumy ukazují, že významná část odtoku vody z krajiny je tvořena vodou, která už před tím v půdě, v krajině byla. Je třeba si uvědomit, že množství vody, která je v půdě, je asi pětkrát až desetkrát větší než ve všech otevřených hladinách, řekách, nádržích a podobně,“ uvedl Frouz.

České experimentální povodí vzniklo na výsypce Sokolovské uhelné. S tím, jak bude dnes téměř holá krajina postupně přirozeně i uměle zarůstat, se budou měnit i parametry pohybu vody. Podle Frouze by výzkumné zařízení mohlo u Vintířova vydržet i desítky let, dokud Sokolovská uhelná bude ochotná své pozemky pro vědecké bádání poskytovat.

Stavba experimentálního povodí trvala rok a stála 36 milionů korun. Vědci na ní získali dotace z programu SoWa (Soil and Water) ministerstva školství.