Trojice satelitů LISA, lovec gravitačních vln s českou účastí - a strašák jménem Alzheimer

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že vysoce patogenní virus ptačí chřipky dosáhl pobřeží peninské Antarktidy a co by to mohlo znamenat pro tučňáky, podíváme se do indického státu Kérala, kde se divoká zvířata často dostávají do konfliktů s lidmi, povíme si o nově popsaném příbuzném známého druhohorního predátora spinosaura z Pyrenejského poloostrova, zmíníme se o nečekaném procitnutí japonského modulu SLIM na povrchu Měsíce a také o přistání amerického soukromého modulu Odysseus poblíž lunárního jižního pólu, které neproběhlo bez potíží.

LISA: Čeští vědci na lovu gravitačních vln

Soustava satelitů LISA bude detekovat gravitační vlny|foto: ESA

Pokud kolem sebe ve vesmíru obíhají nějaké mimořádně hmotné objekty, zejména černé díry nebo třeba neutronové hvězdy, a pak se srazí, uvolní se velké množství energie, a to ve formě takzvaných gravitačních vln. Asi jako když hodíte kámen do rybníka… To si možná pamatujete z minulého pořadu, kdy jsme si o gravitačních vlnách povídali poprvé. Existenci gravitačních vln předpokládal už Albert Einstein v roce 1916 ve své obecné teorii relativity. K jejich první skutečné detekci však došlo až 14. září roku 2015, díky dvojici obřích pozemních detektorů LIGO. Projevily se jako nepatrný fázový posun laserových paprsků, vysílaných souběžně ve vakuu do odrazných zrcátek na konci dvou na sebe kolmých, čtyři kilometry dlouhých ramen obou detektorů, vzdálených od sebe tři tisíce kilometrů. Od té doby už bylo podobných detekcí zaznamenáno kolem stovky… Výzkum gravitačních vln by mohl přinést nové objevy, snad i novou fyziku; měl by vědcům pomoci nahlédnout do dosud skrytých komnat vesmíru.

Letecký pohled na Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory (LIGO) detektor (Livingston, Louisiana, USA)|foto: LIGO Laboratory

Pozemské detektory jsou však málo citlivé. Umožňují zachytit jen vlny o určitých frekvencích. Také směr, odkud přilétly, se za pomoci pouhých dvou detektorů dá určit jen zhruba. A proto vznikl projekt trojice kosmických sond, nazvaný LISA. Poletí v trojúhelníkové formaci s rameny dlouhými dva a půl milionu kilometrů; ramena bude tvořit laserový svazek, který si sondy budou mezi sebou posílat. Mise byla Evropskou kosmickou agenturou definitivně schválena letos v lednu, startovat by měla asi za 11 let. Jak budou sondy evropského projektu LISA vypadat? Čím budou pro své měření vybaveny? To nám vysvětlil Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. A jak při detekci gravitačních vln pomohou naši vědci?

Nezapomínejme na Alzheimera, 1. část

Alzheimerova choroba|foto:Shutterstock

Mizející vzpomínky, ztráta paměti, dezorientace v čase a prostoru a v závěrečné fázi naprostý rozpad osobnosti. Před Alzheimerovou chorobou si nikdo nemůže být jistý. Je to strašák spjatý především s nástupem pokročilého věku. Vyskytuje se často, lékaři ji znají déle než sto let, a přesto se dosud nepodařilo zjistit, co ji způsobuje a najít lék.

Kdy byla Alzheimerova choroba popsána a kdo se o to zejména zasloužil? O tom hovoří biolog a popularizátor vědy Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a Národního ústavu duševního zdraví. Jaké patologické změny se během Alzheimerovy choroby dějí v mozku? Co se tam odehrává a co působí hlavní problémy, které jsou s touto nemocí spjaté? Jak vypadá mozek pacienta s Alzheimerovou demencí? Jsou k dispozici nějaké jednoduché metody, které umožňují tuto chorobu v počátečních stádiích rozeznat? A chtějí to vůbec nemocní?