Tříkrálový nápis
V povánočním období se opakovaně setkáváme s dotazy, co znamenají písmena K, M, B a znaménka plus v tříkrálovém nápisu. Běžně rozšířené přesvědčení vykládá písmena jako iniciály jmen tří králů, v češtině Kašpar, Melichar a Baltazar.
V bibli se jména králů nevyskytují, mluví se pouze o mudrcích či mázích od východu, není uveden ani jejich počet. Postupně byl svátek Zjevení Páně spojen hlavně v lidovém prostředí se třemi králi a objevila se také – poprvé ve 12. století – jejich jména. Jsou symbolická, měla připomínat tři důležitá centra starověkého východu. Kašpar je jméno orientálního původu, Melichar pochází z hebrejštiny a Baltazar z babylónštiny. Část badatelů vykládá nápis C+M+B jako latinské požehnání Christis mansionem benedicat, tedy ať Kristus požehná tento příbytek nebo Pán ať žehná tomuto domu. Pak naše „plus“ představují křížky.
Slovo tříkrálový se stalo od konce minulého století opět stabilní součástí našeho jazyka: objevuje se tříkrálová voda, tedy svěcená na Tři krále, tříkrálový průvod, pořádají se tříkrálové turnaje apod. Předtím žilo slovo především v názvu Shakespearovy komedie Večer tříkrálový.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
