Třeba hodně tmy, než lidem začne svítat...

25. březen 2008

Pro další z fejetonů z cyklu o stálé platnosti starých přísloví, vybrala Jindra Klímová to, ve kterém se tvrdí, že je třeba hodně tmy, než lidem začne svítat.

Třeba hodně tmy, než lidem začne svítat... To je takové hlubokomyslné přísloví o nekonečném koloběhu střídání dne a noci a také o nezastavitelném proudu událostí, které život na lidi nečekaně valí jako lavinu. Ten obraz vymyslel určitě nějaký poetický mudrc, zatímco prostí lidé si ho převedli do stručného: chytrému napověz, hloupého trkni! Obě odpovídají tématu, které jsem si dnes vybrala. Je to politika na jevišti a politika v zákulisí. Ta totiž jako každá lidská činnost stále rafinovaněji vybrušuje svou taktiku a vymýšlí efekty na odiv i zastírací manévry. Má-li jít o slávu, umí přichystat i oslnivé ohňostroje a když jde o něco, co by mohlo lidi zabolet, dokáže jakoby ledabyle opomenout důležité souvislosti a zasunout je někam hodně, hodně dozadu. Mnozí, kteří dnes jsou politiky, a tahle role se jim zalíbila, pojali své postavení jako akrobacii. Udržují rovnováhu tím, že říkají opak toho, co dělají. Každý měsíc ve funkci je pro ně přece přínosný. A každá hodina než začne svítání dobrá, aby využila to blahodárné šero.

Na scénu přichází lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, vášnivá zastánkyně návratu Jiřího Čunka do vlády, a hájí tentokrát novorozence. Ať neplatí denní poplatek v nemocnici, ať neplatí ošetření u lékaře! Za tuhle citlivou scénu si zaslouží potlesk na otevřené scéně. Tlak veřejného mínění si na Topolánkově vládě vydobyl, že dopad první části reformy zdravotnictví se zhodnotí ne za půl roku, ale o pár měsíců dříve. Už s tím souhlasí i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Zase diváci měli proč zatleskat. Bodejť, zdravotnictví přece není žádná pračka, nastavená na ždímání! Opozice s nejsilnějším hlasem Davida Ratha to považuje i za své vítězství. Tak je hra o našem zdravotnictví plná zvratů, napínavých dějů, střetů a šarvátek, jako každý správný televizní seriál. A diváci platí vstupné bez reptání a čekají, jak se ty křehké vztahy dále zamotají. Reflektory stále osvětlují tu špičku ledovce, která se jmenuje poplatky ve zdravotnictví. O nich mluví pacienti v hledišti i politici na jevišti. A vidíte, Číňané na druhém konci světa, mají dvě přísloví - jakoby stvořená pro českou kotlinu. Jedno říká, že nejlepší část našich vědomostí je vědět co nevíme , nu a to druhé poněkud lapidárněji: dejte pozor na to, co není.

Peníze a zdraví

Co tedy na jevišti není? Taková chytrá záloha, zasutá nenápadně v zákulisí. I malá prohraná šarvátka o poplatky vůbec nebude vadit, je naopak dobře, že soustředí zájem na to trapné cinkání mincemi v ordinacích. Velcí kombinátoři přece mohou prohrát jednu malou bitvu, když mají v kapse vyhranou válku! Nikdo nikde ani nešpitne o jedné transakci, kterou odhlasovala česká Poslanecká sněmovna bez rozdílu stranických triček. Dostalo se legálního a legislativního prostoru pro dosud nevídanou koncentraci moci už beztak silné zdravotnické lobby. Může stanovovat ceny léčiv i dalších zdravotnických výrobků a služeb, včetně marží lékáren jako cen za obchodní výkon. Až dosud tuhle regulaci totiž dělal v odpovídajícím poměru k ostatním resortům nezávislý orgán státní správy s širším zájmem, ministerstvo financí. Tiše prošel přesun této pravomoci na resortní ministerstvo zdravotnictví a jeho prostřednictvím na jím přímo řízenou organizaci - Státní úřad pro kontrolu léčiv. Až dosud ministerstvo financí v posledních pěti létech seškrtalo návrhy na ceny léků a přípravků celkem o 6 miliard a tak se stalo, že za posledních třináct let vzrostly v průměru pouze o 5 procent. Jen co převzal kormidlo jiný kormidelník, raketově vylétly. I u těch, které se dělají tradičně už desetiletí a výdaje na výzkum mají dávno zaplaceny.. Lékárník bere třicetikorunový regulační poplatek za předpis, aniž by poskytl klientovi víc než dřív. A v kouzelní s doplatky za léky, které se započítávají či nezapočítávají do limitů vydání pacienta, by se nevyznal ani Copperfield. I kdyby u lékařů neplatili novorozenci nebo snad dokonce i důchodci, tady se to bohatě vynahradí. Ale psssst, jen o tom nemluvit! Dvě dobrá přísloví posílají lékárníci všem, kdo by to snad chtěli rozebírat: Pod nízkým stropem vysoko neskákej! A nebo také: Víc se nenatahuj, než se stačíš přikrýt. Kdybyste to porušili, musíte kam jinam - do lékárny!

Zdravotnictví
autor: Jindra Klímová
Spustit audio