Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve
V 18. století se začaly v Evropě rozvíjet manufaktury a moderní výrobní postupy. Z nich plynoucí bohatství vyneslo do popředí některé nekatolické země. Ale jak nalákat zkušené zahraniční řemeslníky do českých zemí, pokud by tu nesměli vyznávat svou víru?
Tento a jiné problémy trápily císaře Josefa II. ještě před tím, než roku 1780 nastoupil na trůn. Syn Marie Terezie, která byla ve víře až bigotní, byl samozřejmě katolík. Ale také pragmatik.
Jeho toleranční patent z roku 1781 otřásl dominantním postavením katolické církve, a tak se úředníci snažili panovníkovy záměry všelijak obejít – třeba v Čechách nové pravidlo zveřejnili pouze v němčině a se zpožděním. Navíc toleranční patent nestanovil, že si každý může zvolit jakékoli náboženství. Přípustné bylo pouze luteránství, kalvinismus a řecko-pravoslavné vyznání. Kupříkladu pro Jednotu českých bratří místo nebylo.
Už sám název zákona napovídá, že zmíněná náboženství stát pouze toleroval, v žádném případě se nejednalo o zrovnoprávnění. Byly ustanoveny speciální komise, před kterými lidé museli vypovídat, jaké důvody ke změně vyznání mají a jaký je rozdíl mezi jejich zvoleným vyznáním a katolictvím. Což nebylo snadné, zvlášť pro prostý lid.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
