Sweet: Funny Funny
Bylo to začátkem 70. let, když se v teenagerských hudebních časopisech začaly hojně objevovat fotky skupiny Sweet. Ta se stala vděčným objektem fotografií a plakátů díky svému glamrockovému image s pestrobarevným oblečením, vysokými botami a dlouhými vlasy. Jejich první hit se jmenoval Funny Funny,
Britská glam rocková kapela Sweet se vryla do paměti mnoha fanoušků svým unikátním stylem, který kombinoval tvrdé kytary, melodické refrény a blýskavý vizuální vzhled. Jedním z jejích prvních hitů, který odstartoval jejich hvězdnou kariéru, byla píseň „Funny Funny“. Ale pojďme si to vzít hezky popořádku. Sweet vznikli v roce 1968 v Londýně. Měli před sebou neuvěřitelně úspěšnou kariéru. Průlom pro Sweet totiž přišel v roce 1971, kdy začali spolupracovat s renomovanými producenty Nicky Chinnem a Mikem Chapmanem. Ti jim napsali dnes už slavnou skladbu „Funny Funny“, která se stala jejich prvním velkým hitem. „Funny Funny“ se nese ve stylu bubblegum popu, což byl hudební žánr zaměřený na chytlavé, jednoduché melodie, které měly oslovit především mladší publikum. Píseň „Funny Funny“ vyniká svým lehkým a veselým zvukem, který byl v kontrastu s pozdějšími tvrdšími rockovými hity Sweet, jako byly „Ballroom Blitz“ nebo „Fox on the Run“.
Ačkoliv měla píseň popový nádech, byla velkým hitem nejen v Británii, ale i po celém světě. Dostala se na třinácté místo britské hitparády a otevřela kapele cestu k dalším úspěchům. Sweet se postupně stali jedním z průkopníků glam rocku, což je žánr, který kombinoval teatrální vystupování s rockovou hudbou. „Funny Funny“ je tedy jedním z klíčových bodů jejich kariéry. I když to není jejich nejtvrdší píseň, rozhodně se jedná o skladbu, která kapele Sweet otevřela dveře na mezinárodní scénu.
Každou minutu miluji vše, co děláš, miláčku, je to tak zábavné, zpívá britská skupina Sweet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.