Specialitou lázní v Pramenech na Chebsku bývala koupel v extraktu ze smrkového jehličí
Uprostřed Slavkovského lesa na samém západě Čech, na půli cesty mezi Bečovem nad Teplou a Kladskou, najdete malou obec Prameny. Její historie sahá až do 14. století a je spojená s těžbou rud a nerostů. Už v 16. století ale obyvatelé začali využívat sílu zdejších minerálních pramenů, které v okolí obce vyvěraly. Vznikly tak lázně, které lákaly na čistý horský vzduch, železité kyselky a silice ze smrkového jehličí.
V 19. století, kdy se lázeňství dostalo do širokého povědomí a obliby především u šlechty a bohatého měšťanstva, vznikly malé lázně i v Pramenech. Velkou měrou se o jejich vznik zasloužil doktor Dancer, který zachytil Rudolfův a Giselin pramen, jež pak využíval k léčbě zdejších návštěvníků.
Potenciál v tomto smělém plánu viděli i významní podnikatelé té doby, včetně Heinricha Mattoniho a majitele bečovského panství vévody Beaufort-Spontiniho. Ti se také stali akcionáři nově vzniklé lázeňské společnosti.
Zájem o lázeňskou léčbu na klidném místě uprostřed lesů byl z počátku celkem velký. Proto brzy vznikla honosná budova nazvaná Alžbětiny lázně se čtyřiceti pokoji, koncertní síní, restaurací a balneoprovozem. Kromě procedur si hosté mohli užívat také různé kratochvíle jako kriket, kuželky, tenis a samozřejmě nekonečné túry.
Nejčastěji se tu hostům ordinovaly koupele. A to nejen tradiční minerální a rašelinné. Pramenské lázně byly vyhlášené pro speciální koupel v extraktu ze smrkového jehličí, jehož silice měly příznivý vliv na celou řadu neduhů.
Úspěch lázní ale netrval příliš dlouho. Už v prvních letech 20. století začali hosté ubývat a s první světovou válkou opadl zájem úplně. V pozdějších letech pak kdysi honosná budova fungovala jako ozdravovna nebo domov důchodců. Poslední kapkou byl požár v roce 1983. Zkáza byla ukončena demolicí v roce 2000.
Dnes připomíná lázeňskou historii této malé obce už jen dřevěný altán a vývěry několika minerálních pramenů, o což se zasloužil spolek dobrovolníků a přátel místa Prameny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
