Spánek je přirozená věc, nespavci se na spánek až příliš soustředí, upozorňuje lékař
Naši předkové spali dříve delší dobu než my. Chodili spát krátce po soumraku a naspali klidně i deset hodin. My se dnes dlouho díváme do modrého světla a potom trpíme nespavostí. „Pokud se jedná o akutní nespavost, tak je drobný prášek na usnutí fajn. Pokud je ale příčina hlubší, je dobré zjistit, co se vlastně děje,“ říká Kateřina Cajthamlová.
Dospělý člověk by měl spát 7–9 hodin, jinak nám hrozí problémy se srdcem, cukrovka i změny nálady. „Poruch spánku je velké množství, ale nespavost je ta nejčastější. Zajímavé je, že existuje i nadměrná denní spavost. Ti lidé s tím mají obrovské životní komplikace, ale ostatní to ani jako potíž neberou,“ říká vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění profesor Karel Čonka.
„Krátké probuzení v noci nevadí, problém je, když pak člověk nemůže usnout,“ říká a dodává, že normální je usnout zhruba do půl hodiny. „Může to být někdy i trochu déle. V první třetině noci se pak odehrají spánková stadia, která jsou pro mozek důležitá.“
Nespavcům potom radí, aby se na usnutí tolik nesoustředili. „Nespavci se na spánek příliš soustředí, ale na spánek člověk musí být trochu flink. Je to přirozená fyziologická funkce, která se dostaví sama, pokud jí nebudeme bránit.“
Proč nespíme?
„Existuje nespavost přechodná, která obvykle trvá do čtyř týdnů. Ta bývá navozená stresově, například máme velkou pracovní zátěž nebo potíže v rodině. Pak je chronická, ta už je naučená, fixovaná. Jedná se o zlozvyk.“
„Nespavost se taky objevuje u lidí, kteří mají poruchu cirkadiánního rytmu například z důvodu jet lagu, tedy přeletu do jiného časového pásma, nebo protože pracují na noční směny. Potom může nespavost nastat, když má člověk deprese nebo psychózy, případně když pije kávu nebo užívá drogy, které spánek znemožňují,“ popisuje příčiny nespavosti Kateřina Cajthamlová.
Pomoc na nespavost
Pokud někdo trpí nespavostí, možnou pomocí jsou podle lékařky i léky na spaní. „Pokud se jedná o akutní nespavost, tak drobný prášek na usnutí je fajn. A pokud se člověk bojí, že vznikne závislost, měl by požádat lékaře, aby změnil léčbu. Dlouhodobé braní nějakých drobných léků na usnutí je ale spíše prospěšné.“
„Pokud je příčina hlubší, je dobré vědět, co se děje. A člověk by měl navštívit psychologa. Může to být způsobeno třeba nadměrnou výkonností nebo nějakými potížemi v rodině,“ doplňuje.
Doporučení lékařky
- Měli bychom si dát pozor na kofein
- Měli bychom jít spát najedení sacharidů, 3–4 hodiny před usnutím, diabetici potřebují druhou večeři
- Pokud je spánek povrchní, je dobré nechat se vyšetřit
- Nebránit se předepsaným práškům a počítat s tím, že mají latenci
- Nestresovat se tím, že nespím
- Větrat a spát spíše v chladnějším prostředí
V jaké poloze a na jakém místě bychom měli spát? Je důležité, na jakou světovou stranu máme hlavu? Je normální, když si spánek rozdělíme? Je normální se jako starší probouzet dříve? Poslechněte si dotazy posluchačů a rady Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.
Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
