Sobotní Noční linka: Světlo
Kdy jste si naposledy uvědomili, jak moc světlo ovlivňuje váš den? Vstáváte se sluncem, nebo až s rozsvícenou lampou? Vadí vám ostré zářivky, nebo naopak šero? Usínáte se zhasnutým světlem, televizí, lampičkou, nebo potmě jako v jeskyni? Máte doma „věčné rozsvíceno“, nebo poctivě zhasínáte za sebou i na chodbě? Děsí vás tma, nebo vám dává klid? A pamatujete si chvíli, kdy vám světlo doslova změnilo náladu, zdraví nebo životní rozhodnutí?
Světlo je samozřejmost, dokud nezmizí. Provází nás od rána do večera, řídí náš biorytmus, náladu i výkon. Denní světlo nás probouzí, dává energii a chuť do pohybu, zatímco večerní šero zpomaluje a připravuje tělo na odpočinek. Umělé světlo nám prodloužilo den, ale zároveň nám ho často rozhodilo – dlouhé večery u obrazovek, bílé LEDky, které matou tělo, i světelný smog za okny. Pro někoho je světlo bezpečí a teplo domova, pro jiného nepřítel spánku. A pak jsou tu symbolické roviny: světlo jako naděje, rozsvícení v těžkém období, „vidět světlo na konci tunelu“. Jak to máte vy? Potřebujete světlo, nebo spíš ticho a tmu? A kde je hranice mezi pohodlím a přepálením dnešní doby?
Co víme jistě: podle odborných materiálů Státního zdravotního ústavu a Světové zdravotnické organizace (WHO) má světlo zásadní vliv na lidský cirkadiánní rytmus. Nedostatek denního světla zvyšuje riziko poruch spánku, únavy a sezónních depresí, naopak nadměrné vystavení modrému světlu večer může zhoršovat usínání a kvalitu spánku. Český hydrometeorologický ústav dlouhodobě upozorňuje také na rostoucí světelné znečištění ve městech, které ovlivňuje nejen lidi, ale i přírodu. Zdroj: SZÚ – Vliv světla na zdraví (2022–2024), WHO – Light and Health, ČHMÚ – Světelné znečištění.
Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.
Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
