Jana|Michalovi Sedlákovi: Pane Michale, věřte, že vím, co je být na Štědrý den sám/sama. Několik takových jsem prožila, ale dá se to. Kamarádka mě asi na pět štědrých večerů vzala k sobě, ale po pravdě, není to ono. Máme své představy o průběhu toho štědrého dne a až na místě si uvědomíme, že to chceme úplně jinak. Takže, nevěšte hlavu a jste mladý, takže je naděje, že se to změní. Přeji vám, abyste našel někoho, kdo vám změní život, protože štědrý den je jeden den v roce a to se dá překonat. To jen ti, kteří mají rodiny, si myslí, že být o štědrém dni sám, je něco hrozného. Není.. pár jsem jich strávila, no, žádná estráda to není, ale takových lidí je hodně. Pak jsem poznala přítele, ale on Vánoce moc rád nemá, protože kdysi před léty jeho tchyně zemřela 22. 12. ! No, i takhle můžete dopadnout, já si říkám, co já s tím? Ale důležitější jsou ty dny jiné nesváteční... Takže buďme vděčni za věci, které sice neovlivníme, ale pomáhají nám. Michale Sedláku, přeji vám hlavně štěstí a hodně sil, těch psychických. Jana
Oslavy zimního slunovratu|Oslavy zimního slunovratu, které se změnily na Vánoce
Dobrý pozdní večer Vám, paní Jarko i všem posluchačům, kteří ještě nespí a poslouchají Noční linku.
Pokládám se za křesťana a Vánoce se snažím slavit křesťansky, ale před několika lety jsem se dozvěděl, jak to vlastně s oslavami narození Ježíše Krista bylo.
Údajně se Syn Boží nenarodil 24. prosince, ale někdy na jaře.
V dávné minulosti se vždy koncem roku konaly bujaré oslavy zimního slunovratu. To se však církevní vrchnosti nelíbilo a proto vymyslela nový svátek - Vánoce.
Podrobné informace byly ještě donedávna na stránkách jedné protestanské církve, ale díky silnému odporu církevních činovníků tato informace z Internetu zmizela.
Paradoxem však je, že pohanské oslavy zimního slunovratu se staly oslavami narození Syna sluneční bohyně Isis nebo-li Matky Marie. Matka Maria je se Sluncem pevně spojena, v Egyptě ji ale znali pod jiným jménem. To ale vůbec nikomu nevadí, kromě ortodoxních křesťanů...
Zdraví Milan z Nového Jičína
Michaela|Dobrý večer,
zdravím všechny posluchače. Minulý rok jsme měli vánoce totálně zkažené. Manžel již týden před vánočními svátky běhal po lékařích s velkými bolestni nohy a teplotami. Ke štědrovečerní večeři se doslova ve velkých bolestech dobelhal. Ihned po vánočních svátcích nastoupil do nemocnice a na Silvestra se dozvěděl nemilosrdnou diagnozu o tom, že jeho umělý kolenní kloub napadla agresivní baktérie, Po Novém roce následovala operace ,no prostě to byla hrůza. V nemocnici si poležel celý leden., Tak jsem se těšila, že si to o letošních vánocích vše vynahradíme ,ale ouha, Před 10 dny jej večer odvezla do nemocnice rychlá. Měl krvácení do zažívacího traktu, Je již doma, zesláblý a pobledlý, nakonec se zjistilo, že to nebylo nic vážného, ale byl to obrovský šok. Právě dnes jsem konstatovala, že po těchto zkušenostech bych nejradši prosinec škrtla z mého dalšího života. Srdečně zdraví Michaela
Jarmila |Táta dárky nečekal, ale obstaral strom až do stropu
a prasklo mu na něj hodně kolekcí. Byl celej obsypanej.
Nedovolil nám hned česat, ale pak, když nás k němu
vypustil , chtěl jen ať mu ukážeme stanioly a on nám řekne
ze kterého místa a větvičky jsme česali. Nikdy se nespletl.
Chtěl ať jich nebereme víc jak pět najednou, aby se v tom
neztratil. Bylo nás šest. Nikdo z nás by si to nedovedl
zapamatovat a on k tomu stromku ani nešel. Seděl v teple
V kuchyni. Vánoce jsou kouzelná iluze. Už je nedělám.
Dobrou noc.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JARUŠKO A POSL.N.L.JEDNY VÁNOCE JSEM ZDRAMATIZOVÁL U TETY V BRNĚ NA BAJEROVÉ ULICI,BYLO TO TAK V R.1948.TAM JSEM ZAPÁLIL STROMEK,KTERÝ BYL NAZDOBENÝ,KROM NĚJAKOU KOLEKCI,TAK TAKY VATOVÍMA KOUSKAMA A NORMÁLNÍMA VOSKOVÝMA SVIČKAMA ,KDYŽ JSEM TY SVIČKY ZAPALOVÁL DALŠI SVIČKOU,TAK JSEM SE DIVÁL NA STRÝCE,KTERÝ LEŽEL NA POSTELI ,JÁ ŘIKÁM STRÉJDO DĚLÁM TO DOBŘE ?A V TU RÁNU JSEM ZAPÁLIL TEN STROMEK ,V TEN MOMENT BYLI VŠICHNI NA NOHÁCH A ZAČÁL FOFR,TETA ZAČALA V KOUPÉLNĚ NAPOUŠTĚT VODU DO VÉLKÉHO HRNCE A ZAČLO HAŠENI TOHO STROMKU A ZÁCLON.AŽ TO VŠECHNO SKONČILO,TAK JSEM SE STRÝCEM JEDL TY POPÁLENÉ KOLEKCE. JÁ JSEM VTENKRÁT NEDOSTÁL ANI NA ZADEK.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Sylva|Dobrý večer. Několikrát v mém životě se stalo že se Vánoce prostě nekonaly. Byly to příběhy spíše smutné a tak už na ně nechci vzpomínat. Jednou jsem Vánoce s rodinou prostě "odložila" protože ať jsem dělala co chtěla peníze se mi vyhnuly obloukem a i když o ně hlavně nejde, přece jen...jistě chápete. Tak jsem to rodince vynahradila později. Někdy zase naopak se Vánoce konaly vícekrát v roce a to nejen v čase adventním. A třeba letos mám Vánoce třikrát, z toho jedny proběhly plánovaně 6.12., kdy tak krásně sněžilo! Nakonec i vy jistě slavíte Vánoce vícekrát, s nejbližší rodinou, pak s tou širší, předtím ještě s kolegy, s přáteli....A mimochodem...Ježíšek nikdy nezabloudí! :-) Dobrou noc.
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer, paní moderátorko. Ježíšek ke mně bloudit nebude, on právě o Štědrém večeru ke mně ani mířit nebude. Letos třetím rokem budu na Štědrý den sám. Není pro koho strojit stromeček, připravovat svátečního kapra... Snad ani nevytáhnu ten malý model betlému, který před šedesáti léty vyrobil můj již dávno zesnulý dědeček. Není totiž, kdo by jeho kouzelné jesličky mohl obdivovat. O svátcích budu pracovat na své nové knize, která vyjde příští rok. Pohroužen do psaní nevnímám, zdali je pátek nebo svátek. Jasně že by bylo lépe, kdybych měl ke komu jít, ale jsem vděčný za to, že mám co dělat. A hlady nestrádám, žiju v bezpečné zemi, jsem zatím celkem zdravý – to všechno jsou přece velkorysé dary života. Budu na Vánoce také žít ze vzpomínek na krásné setkání bývalých spolužáků z gymplu, které se konalo v pondělí v Kostelci nad Černými lesy. A taky začnu studovat další jazyk. – Hrajme dneska písničky pro ty, kdo rovněž zůstanou o Vánocích sami, ale na rozdíl ode mě nemají ani to štěstí, že se můžou věnovat činnosti, v které vidí smysl. I za ně co nejsrdečněji děkuji všem tvůrcům Noční linky, pořadu s lidským rozměrem. Veselé Vánoce. Michal (ročník 1984)
franz|psal se rok 1954, štědrý den, leželo půl metru sněhu, mrzlo až praštělo a hodiny již odbily pátou hodinu odpolední a náš pan otec ještě nebyl doma, maminka tenkráte byla ještě v domácnosti a měla vše nezbytné připravené k štědrovečerní večeři a kolem ní pobíhaly tři děti, které byly již hladné a natěšené na nadílku , neboť rodinný zvyk byl ten, že celý den byl přísný půst, pouze jsme se mohli napít čaje, jinak by jsme přece neviděli to zlaté prasátko, já co chvíli sledoval ulici, zda táta již nepřichází, zaměstnání našeho panna otce si vyžádalo i jeho pracovní nasazení i v den tak slavnostní, konečně, bylo něco málo před osmou hodinou a rodina byla úplnná, rybí polévka zmizela z talířků, jak kdyby se náhle vypařila, až na jeden, kde bylo ujedeno tak půl talíře, lžíce zůstala v talíři no a ten spolustolovník usnul, ano , byl to náš pan otec, teplota v místnosti zapůsobila tak , jak bývá zvykem, pokud celý den jste v mrazu, tak tomu teplotnímu šoku se tělo nemůže ubránit, co včíl ? minimálně půl hodiny jsme museli počkat až náš tatínek se probudil, omluvil se za zpoždění a šel se natáhnout na divan, smaženého kapra si dal až následujícího dne, děti pošpičkách odešli s maminkou do vedlejší místnosti, aby se potěšily z dárků,........ stejně si myslím, že největší dárek dostala ten večer naše maminka, dočkala se , měla svého manžela doma pod střechou a děti svého panna otce, byl to přece živitel rodiny a hospodář domu
