SNP: I Romové bojovali za zemi, v níž žili a její myšlenky
V souvislosti s II. světovou válkou v našem vysílání často vzpomínáme na Romy jako na oběti – tentokrát si připomeneme jejich hrdinství a zapojení do odboje během SNP a boje proti nacismu. Právě při příležitosti 75. výročí od vypuknutí SNP, které si Slováci v těchto dnech připomínají, se podstatně víc hovoří o zapojení Romů do jednoho z největších povstání v historii Evropy.
Po vypuknutí SNP mnozí Romové narukovali do povstalecké armády a po potlačení povstání zůstali v horách jako partyzáni. Etnografka Zuzana Kumanová upřesňuje:
„Těsně po potlačení povstání došlo k vyvraždění mnohých komunit, počty obětí se odhadují na 1000 až 1400.“
Pomoc partyzánům byla krutě trestána i poté, co bylo povstání po dvou měsících potlačeno. Obyvatelstvo, včetně toho romského, nacisté a jejich přisluhovači často vyvraždili na místě nebo deportovali a masově popravovali.
„I po potlačení povstání to byli právě gardisté, kteří pomáhali nacistům a kteří zjišťovali údaje o pomáhajících. Tento osud potkal i mnohé Romy.“
Téma účasti Romů v odboji v době Slovenského národního povstání zůstává stále na okraji zájmu historiků. Pokračuje generální ředitel Muzea slovenského národního povstání v Banské Bystrici Stanislav Mičev:
„Připomínat si tuto událost je nutné, a v této době obzvlášť, proto, že rasové a etnické nenávisti se opakují a je třeba lidem připomínat, kam to až může dospět.“
Dva roky pátrání po příbězích
Počet romských partyzánů a účastníků odboje není dodnes přesně jasný. Známe ale příběhy, ve kterých romští partyzáni sehráli významnou úlohu. Osudy pěti z nich mapuje výstava Romové v odboji, kterou po dobu oslav 75. výročí SNP zpřístupnili v areálu muzea. Její autorka Vera Lacková zachytila příběhy svého pradědečka Jána Lacka, ale také Jozefa Serineka, Imricha Horvátha, Mikuláše Oláha a Antona Facuny:
„Poslední jmenovaný se přidal k partyzánské skupině v Itálii a posléze byl součástí tajné anglo-americké mise, která měla podpořit vznik SNP. Byl také součástí tehdejší americké tajné služby, která je předchůdkyní CIA. Anton Facuna je pro mě velmi výjimečným člověkem i proto, že se i po válce věnoval boji za romská práva.“
Dostat se k podobným informacím nebylo úplně jednoduché.
„Dva roky jsem různě pátrala v archivech a hovořila s historiky. Nakonec se mi ty příběhy najít podařilo.“
Téma Romů v SNP bylo podle Lackové dříve tabuizované z několika důvodů:
„Když skončila válka bylo pro Romy obtížné mluvit o tom, co zažili. Když hovořili o romském holocaustu, tak jim nikdo nevěřil. Po nástupu komunismu nebyla vůle zapisovat romské příběhy, nechtělo se, aby se Romové emancipovali, měli se stát součástí slovenského národa a asimilovat se.
Výstavou bych chtěla inspirovat Romy k budování zdravého sebevědomí. Ráda bych poukázala na fakt, že Romové bojovali za zemi, v níž žili.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
