Sloveso textovat získalo nový význam díky mobilním telefonům
Když se v dnešní době řekne „textovat“, vybaví se vám spíš psaní textů, nebo elektronických textových zpráv? Možná vás napadne obojí.
Sloveso textovat patří mezi slovesa, u kterých došlo k obohacení významu. Ve starších slovnících je u něj zachycen význam „sestavovat nebo sestavit text“, třeba textovat zákon, tedy jaksi formulovat ho, a dále ještě význam „vykládat nebo vyložit text“. Ten první význam je v současné češtině stále živý, a to zejména v oblasti hudby, kde označuje právě psaní písňových textů. S významem vykládání textu se už prakticky nesetkáme. Nás ale nejvíc zajímá jeden význam nový – „psát textové zprávy“.
Jak vyplývá z toho, že slovo textovat je zachyceno už ve starších slovnících, není výraz v češtině novinkou, jen se u něj ustálil další, nový význam. Inspiračním zdrojem pro něj ale byla zřejmě angličtina, kde se také používá sloveso to text s týmž významem. Proto se i v češtině dnes setkáváme s větami jako zamilovala jsem se po smskách – Honza mi pořád textoval nebo včera jsem si celé odpoledne textoval s redaktorem místních novin; na poradě si jedna kolegyně s druhou pod stolem pořád textuje a podobně.
Význam posílání textových zpráv je u slovesa textovat nový a zároveň ale už tak ustálený a běžný, že bychom ho už asi neoznačili za neotřelý nebo inovační. Zkrátka vžil se velmi rychle, tak jak rychle se vžil způsob elektronické komunikace, kterou označuje.
Jak přibývá technických možností elektronické komunikace a esemeskám konkurují nejrůznější internetové messengery, chatovací aplikace apod., ubírá to i v „komunikaci o elektronické komunikaci“ slovesu textovat životní prostor. Kdo komunikuje přes internetové aplikace, řekne spíš napiš mi přes... a připojí název příslušné komunikační platformy. V nejmladší generaci jsou tyto způsoby komunikace přednostní a esemesky se využívají zcela menšinově, pokud vůbec, a nejmladší generace v tom už zdaleka nezůstává samotná.
Upadne textování v zapomnění?
Není to vyloučeno, záleží na vývoji techniky. Minimálně může dojít k tomu, že se bude užívat jen menšinově oproti jiným výrazům nebo obratům. Každopádně to ale nebude první ani poslední jazykový prostředek, který projde tímto vývojem. Bude určitě zajímavé to nadále sledovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.