Situace Radovana Kodery

Fotograf Radovan Kodera prošel v životě různými situacemi. S minulým, totalitním režimem se nekonformoval, proto vykonával dělnická povolání, například jako kopáč i bagrista. Už tehdy ale fotografoval. Teprve po převratu v roce 1989 mohl uplatnit své nadání a stal se fotografem plzeňského památkového ústavu, kde už 18 let dokumentuje stavební památky regionu. Fotografuje také barevně, i když podle jeho slov černobílá fotografie lépe vystihuje nejen architekturu, ale také podstatu zobrazované situace, v níž by barvy rozptylovaly naši pozornost. Tak divákovi neujde ani zvláštní poezie například židovských hřbitovů a nesentimentální a věcná tklivost dalších stop holocaustu, jimž se Radovan Kodera už léta systematicky věnuje. Za Osudy zmizelých – jak se také jmenovala jedna z jeho výstav – se vypravil na místa bývalých koncentračních táborů, kde nefotografoval oficiální pomníky, ale nenápadná lidská sdělení, stopy – do podlahy nožem neuměle vyřezané, ošlapané lidské rysy, jindy zbytky nápisu ve sklepení, kde bylo vězení. Naše pohnuté dějiny Kodera vystihuje v šedo-šedých odstínech na zdánlivě okrajových jevech, tématech a nenápadných situacích.

Stará synagoga Plzeň

Ačkoliv Koderovou doménou je přec jen záznam mizejícího světa a naší pomíjivosti vůbec – což dokumentují například fotografie vysloužilých trolejbusů s tykadly sběračů bezmocně vztyčenými do nebe – přesto možná nejpůsobivější fotografií je portrét Pavla Tigrida, jak svým tlustým doutníkem vykuřuje svého spolustolovníka biskupa Františka Radkovského. Silným dokumentem doby jsou také dva situační portréty Václava Havla – jeden roku 1990 a druhý o dvacet let později - v roce 2009.

Kodera své fotografie pečlivě komponuje, a přesto se mu někdy dostane jakési nepředvídatelné přidané hodnoty jako důkazu, že náhoda přeje připraveným – fotografuje dva mladé lidi, pár sedící na zábradlí a pojídající svačinu. Ve chvíli, kdy tiskne spoušť, muž se soustem u pusy na něj překvapeně pohlédne a do okraje záběru vjede motorka, na dynamickém snímku rozmazaná.

Velká synagoga|foto:Ivan Štern,Český rozhlas

Všechny vystavené cykly pod souhrnným názvem Situace spojuje zřetelný rys Koderovy povahy a nadání – jeho pohled na svět je decentně účastný, aktuální a přitom má zřetelný filosofický nadhled respektu k přírodě, člověku, jeho dílu, mnohdy velmi bizarnímu, pod zorným úhlem věčnosti. A důležité také je, že fotograf Kodera nikde nevystupuje na straně silného, ale toho ohroženého.