Rozvoj kultury v Plzni

10. listopad 2008

Diskusní projekty, jejichž výstupy směřují k tvorbě "Programu rozvoje kultury ve městě Plzni 2009-2019", sleduje už zhruba půl roku Petra Kosová. Účastní se debat i pracovních skupin. Její účast v různých typech diskusí ji inspirovala k následujícímu komentáři.

Je to skvělá myšlenka: lidé, kteří mají zájem o budoucnost kultury v Plzni, se budou scházet a pracovat. Výsledkem by měl být program, který by shrnul kulturní priority a tedy i budoucnost města v oblasti kultury. Předpokládá to ovšem zájem šéfů kulturních institucí, členů spolků a zájmových sdružení, ale i kulturních fanoušků, kteří se v tuto chvíli mohou k dalšímu vývoji kultury v Plzni vyjádřit.

Ten zájem není kdovíjaký. Možná, že za to mohou časy, kdy jsou pracovní skupiny pořádány: třeba minulý týden byla pracovní skupina od 15 hodin a to je řada lidí ještě v práci. Někdo se nerad projevuje na veřejnosti. A někdo jen tak vzdáleně o akci ví, ale raději se o ni nezajímá, aby nebyl vytržen z lenivého pohodlí. Často se přitom ohání skepsí: bude se debatovat a ve výsledku z toho stejně nic nebude. Možná jsou ve hře i nižší pohnutky: účastník debat nic nedostane, zato vkládá svoji invenci, čas a platí si občerstvení.

Velké divadlo J.K.Tyla

Když se tak člověk rozhlíží po sále, které skupiny plzeňského kulturního prostředí chybí, popadá ho někdy trochu zlost: vsázejí třeba muzikanti a divadelníci na to, že se za ně v jejich nepřítomnosti bude někdo tak jako tak bít? Anebo je jim jedno, co v dokumentu bude? Nebo nevěří, že takový dokument budou vedoucí představitelé Plzně v budoucnu respektovat? A co když ano, co když se ten program skutečně začne realizovat? A co když v tu chvíli po nich pes štěkne jen v míře, do jaké se pracovní skupiny dané problematice podle svých možností věnovaly - tedy bez odborníků z branže? Nad případnými nedostatky ať pak tito pláčí na vlastnoručně vykopaných hrobech.

Přítomnost odborníků a osobností je důležitá i kvůli dalším faktorům. Někteří účastníci si například stěžovali, že nedochází ke konstruktivní debatě, protože je ve skupině podnikatel, který neustále prosazuje zájmy své firmy na zábavní produkty a svým chováním brání skupině jednat o tom, co je podstatné. Pro silnou pracovní skupinu by ale neměl být problém podobné komerční bijce pacifikovat.

U Zvonu

Skeptici zívají, že takových debat už bylo a nic z toho nevzešlo. Je fakt, že Plzeň je v tomto ohledu nedůvěryhodná: stačí se ohlédnout zpět třeba za výběrovým řízením na prostor bývalého Domu U zvonu. Jenže: je dobré uchovat si zdravou dávku nevíry, ale i velkou dávku idealistické víry. Pokud totiž ten čas, zkušenosti a nápady do debaty nevložíme a nebudeme cítit odpovědnost za program, který vzniká, pak ani on nebude mít příliš síly a životaschopnosti. Teď máme šanci něco ovlivnit. Možná jen hodně hypotetickou, možná nereálnou. Ale co když to vyjde.

autor: Petra Kosová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.