Rozbi moje srdce: žebrácká love story z Vídně
Mladá Slovenka, Alexandra Makarová, se ještě jako malé děvče roku 1985 s maminkou, malířkou Sašou Makarovou, přestěhovala do Vídně. Tam vystudovala režii a scenáristiku. Její kořeny a dětství ale patří Košicím. Kus tohoto kraje se dostal i do jejího autorského celovečerního filmu s názvem Rozbi moje srdce. Snímek přibližuje příběh dvou romských teenagerů, Romea a Julie.
Kdesi na vídeňské periferii vládne cigánský mafián Rocky ve svojí rodině tvrdou rukou. Jejím členem je i teenager Pepé, který musí každý den odevzdávat vyžebrané peníze. Když do jejich rodiny přibude Marcela z východního Slovenska, která sem přišla odpracovat dluh svého otce, přeskočí mezi nimi jiskra. Režisérka Alexandra Makarová říká, že jde o shakespearovský příběh v romském prostředí:
„Zamilují se do sebe a chtějí utéct. Nechtějí žít tento život. Předlohou byl román Romeo a Julie. Jde o příběh lidí, které vidíme každý den a ani nevíme, odkud jsou a kam jdou, jaké mají sny, zda mají střechu nad hlavou nebo ne. V mém filmu je zobrazena reálná společnost.“
Mluvila jste během přípravy filmu ve Vídni například s policií, nebo s organizacemi, které se o lidi žijící na ulici starají?
„Radila jsem se s vídeňskou policií a s Bettellobby, což je organizace podporující žebráky.“
A dozvěděla jste se informace, které Vám pomohly s příběhem?
„Policie nám říkala něco úplně jiného než Bettellobby a Romano Zentrum. Tvrdili nám, že nic jako organizované žebrání ve Vídni neexistuje. Jenže ti žebráci existují, stejně jako ti, kteří je nutí chodit žebrat. Tím, že to organizace negují, berou těmto lidem jejich hlas a jejich život. Protože tak to zkrátka je! Nemůžeme říct, že něco neexistuje, když tam ti lidé jsou a mají skutečné problémy.“
Natáčení trvalo pět týdnů. Většina proběhla v Rakousku, pár dní byl štáb ale i na Slovensku. Ve filmu hrají převážně neherci. Mezi nimi jsou pouze dva profesionální herci. Srbská romská herečka Simonida Selimovič žije ve Vídni. František Balog, herec z Košického národního divadla, si filmování užíval:
„Text měl hodně stran. Jak jsem se do něj začetl, hned jsem tomu propadl. Silný, skvěle napsaný příběh. Není prvoplánový, ale je velmi tragický. Pro herce dobrá příležitost.“
Hlavní role dostali Roman Pokuta a Simona Kováčová. Casting na jejich postavy byl podle režisérky velmi náročný:
„Simonu Kováčovou jsem našla přes stovky profilů z kamerových zkoušek. Když jsem spatřila její tvář, věděla jsem, že to je ona.“
Ve Vídni, ale i v Německu a v západní Evropě žije mnoho profesionálních žebráků. Většinou jde o Romy z Rumunska, Bulharska a ze Slovenska. Mladá režisérka je potkává i ve čtvrti, kde bydlí. Za ta léta už je od vidění zná. Stále se potloukají na té samé ulici. Mnozí z nich jsou problémoví. Přesto je jim podle Makarové potřeba podat pomocnou ruku.
„Stačilo by, aby jen jeden člověk přišel s myšlenkou na to, co by se dalo zlepšit. Já třeba opravdu nevím, jak jim reálně pomoci. Zřejmě by se muselo začít už v zemích, odkud přicházejí.“
Pro Alexandru Makarovou je film Rozbi moje srdce hlavně love story. Věří však, že až diváci film uvidí, začnou o Romech přemýšlet jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.