Regulace nájmů škodí všem

16. únor 2004

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Parlament České republiky se už mnoho let potýká s problémem zvaným - deregulace nájemného. Zdá se, že v červenci by ceny nájemného mohly udělat první krok k narovnání dosavadního stavu, a ceny za bydlení by se konečně mohly stát předmětem spravedlivého trhu. Ve svém komentáři to tvrdí Jiří Tomáš Blažek.

Dlouhodobé umělé držení výše nájemného bylo nesmyslné a škodilo všem. Jedna vláda za druhou se obávala zrušit regulaci, protože zvýšení nájmů se dotkne mnoha obyvatel, ergo - mnoha voličů. Zhruba jeden milion a sto tisíc bytů je dnes státní regulací drženo pod cenou. Skutečně se tedy jedná o velkou sílu lidí, ale umožnit majitelům, ovšem i těm, co byty zatím marně shánějí, prodávat i kupovat bydlení za cenu opravdu tržní je poctivé a toto nastavení podmínek jedině možné. Argumenty socialistů, že zrušení státního vlivu na tvorbu ceny bydlení postihne především sociálně slabší vrstvy obyvatel je pravdivé pouze částečně; jak víme, v neskutečně levných bytech bydlí i mnoho těch, kteří si mohou dovolit zaplatit mnohem dražší bydlení.

Regulace nájmů škodí všem. Nepřímo tak, že je velkoplošně tolerován nerovný vztah mezi prodávajícím a kupujícím, mezi majiteli domů a jejich nájemníky. Je to tvrdé, ale je to tak všude na světě; bydlím tam, kde to mohu zaplatit. Majitelé domů nikdy nepůjdou s cenami tak nahoru, aby jim domy zůstaly prázdné. Ano, z velkých bytů do menších se budou muset odstěhovat ti, kteří na velký byt nevydělají, ale pakliže nemám na vícezrnný rohlík, nepřekvapí mě, že si musím koupit obyčejný. Nemám na mercedes, jezdím favoritem, nemám na norkový kožich, koupím levnější kabát. U všeho, doslova u každého zboží je každému jasné, že si může koupit pouze to, na co má. U bytů tomu tak nebylo a zatím není, ale konečně se to (snad) změní.

domy v Karlových Varech|foto:Jan Rosenauer

V červenci by se mělo nájemné zvýšit o prvních deset procent. Maximálně deset. Za rok stejně a pak zase. Je to správná cesta, i když je tento postup velmi kompromisní a pravděpodobně bude jako protiprávní napadnuto tohle měkké řešení podáním u Ústavního soudu. Někteří majitelé domů to jistě udělají a mají pravdu. Jakým právem jim stát nařizuje cenu, za kterou smějí prodávat bydlení ve svém domě, ptají se. Všichni ostatní se ptají právem na to, proč by formou daní a všech možných DPH a dalších odvodů měli donekonečna dotovat levné bydlení stejně lidem chudým i bohatým. Ani chudí, ani bohatí nepřispějí na bydlení v soukromých domech, nepřidají na vícezrnný rohlík, ani teplejší kabát. Je to tvrdé, ale je to stejné. Regulace nájmů škodí všem a všichni by to měli pochopit. Parlament nevyjímaje.