Regiony postižené těžbou potřebují přednostní péči, shodli se zástupci Evropské komise a vedení Karlovarského kraje

Regiony postižené těžbou, v nichž je životní úroveň nižší než v jiných částech Evropy, potřebují přednostní péči ze strany státu i Evropské komise. Během své návštěvy Karlovarského kraje se na tom shodli zástupci Evropské komise s vedením Karlovarského kraje.

Proto by se měl Karlovarský kraj mimo jiné přihlásit do plánované výzvy pro 42 regionů EU postižených těžbou, která se otevře v létě letošního roku. Z ní by měly jít finance pro vybraných šesti regionů na technickou podporu přípravy projektů řízené restrukturalizace a zmírnění následků plánovaného útlumu těžby hnědého uhlí.

Zástupci Evropské komise (EK) v čele s vedoucím kabinetu místopředsedy EK Jurajem Nociarem se setkali s vedením kraje, představiteli společnosti Sokolovská uhelná, se starostkou Sokolova, předsedou mikroregionu Sokolov - východ a dalšími osobnostmi regionu. Akce se účastnili také lidé z ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a ze společnosti BMW Group, která chystá na Podkrušnohorské výsypce stavbu testovacího centra.

Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová upozornila na nejnižší průměrnou mzdu v zemi, problematiku dosaženého vzdělání místních obyvatel a vyspělost kraje v rámci cestovního ruchu. Důraz kladla především na to, že na Sokolovsku a v okolí je zhruba 6 tisíc lidí zaměstnaných v těžebním průmyslu a navazujících provozech, kterých se útlum těžby dotkne. Proto k němu musí dojít řízeně a za podpory státu i EU.

„Řízená restrukturalizace a dekarbonizace na Sokolovsku by mohla být pilotním projektem, na kterém by se dalo ukázat, jak se dají řešit koncentrované problémy tohoto území. Díváme se na věc nejen z pohledu těžařů, ale z pohledu regionu, jehož propad chceme zastavit a situaci zlepšit,“ uvedl předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.

Kromě těžební činnosti je kraj proslulý úrovní lázeňství a velmi oblíbený turisty a návštěvníky

Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta proto informoval evropskou delegaci o založení Institutu balneologie a lázeňství, který by měl rozvíjet právě aktivity v oblasti výzkumu účinků přírodních minerálních zdrojů. Připomněl také význam zápisu lázeňských měst a hornického Krušnohoří na Seznam UNESCO a nutnost efektivní propagace a změny image kraje.

Zástupci Evropské komise si také prohlédli prostor lomu Jiří u Sokolova, zdařilý projekt rekultivace jezera Medard, navštívili mezinárodní letiště v Karlových Varech, aby se seznámili s jeho potenciálem pro budoucí větší využití, a prošli se lázeňským centrem Karlových Varů. 

Karlovarský kraj bude mít šanci získat finance od státu, které byly převedeny z programu, kde se je nepodařilo vyčerpat na zavedení vysokorychlostního internetu

 „Tyto prostředky jdou na snížení znečištění ze stacionárních zdrojů a kraj čeká na verdikt v případě šesti projektů podaných z našeho území, dále na zlepšení infrastruktury základních škol, zvýšení kvality návazné péče a velký zájem máme o výzvu, z níž by mělo jít 1, 8 miliardy korun na nízkoemisní vozidla. Měli bychom tak možnost získat pro veřejnou dopravu až 150 moderních klimatizovaných autobusů na CNG,“ upřesnila hejtmanka.

Juraj Nociar v závěru zdůraznil, že kraj i Evropská komise musí společně vymyslet, jak upřednostnit zájmy právě strukturálně postižených regionů. Kraj by proto mohl využít už plánovanou letní výzvu pro 42 regionů EU. Přislíbil také, že Evropská komise vytvoří seznam projektů, které by mohly strukturálně postižené regiony včetně Karlovarského inspirovat a pomoci jim, aby přesně věděly, které záměry mají na úrovni EU šanci na úspěch a získání potřebné finanční pomoci.

Spustit audio
autor: Naďa Krásná | zdroj: Krajský úřad Karlovarského kraje

Související