Radek Diestler: Domeček jako klícka

V půlce léta mi přišel mail. Hromadný. "Vážení estéti a estétky," začínal a pokračování bylo ještě lepší. "Jistě chodíte nebo jezdíte kolem nějakého skvostu, a říkáte si, jak je to možný... najděte tedy ve vašich archivech něco nóbl, a pak se neváhejte zúčastnit soutěže o Nejošklivější budovu," nabízel mi, respektive nám, odesilatel. Jak se to zpívá v té písni od Plastiků? "Osloví tě krasavice. Nabídka lákavá, cena nízká!" (text má též štěpné pokračování, které se mi sem ale vůbec nehodí).

Takové výzvy vítám. Pár podobných nápadů si šetřím, avšak smýkán každodenním usilováním o holou skývu jsem se doposud nedokopal k tomu, abych je rozvinul. Tudíž vítám jakoukoli pobídku v tomto směru.

A teď: kam za budovou, respektive za budovami? Nejdříve vyškrtal všechna sídliště, protože je to laciný cíl. Taktéž vybrané ruiny v tuzemském pohraničí, které jsem kdy prošel - a že jich bylo. Přeci jen, taková ruina nemůže být jen tak obyčejná, musí to být ruina výrazná, nebo-li, jak říkají kosmopolitnější spoluobčané, vystajlovaná nebo vytuněná. Pravidelným couráním po příslušných oblastech shledávám, že počet kandidátů se rok za rokem smrskává. A navíc: předloni jsem za Frýdlantem vlezl do polských Sudet, a po návštěvě obce Miedziane jsem poněkud přehodnotil kritéria sudetské zpustlosti. Tam by se jich vlastně našlo za bůra do kornoutu - jenže fotku odsud nemám a už se tam vracet nechci, čeho je moc, toho je příliš.

Podnikatelské baroko (ilustr. foto)|foto:Vojtěch Berger

Znamenité podněty v tomto ohledu přinesly některé projevy podnikatelského baroka raných devadesátých let. Tato etapa, posléze poněkud rozpuštěná v homogenní výstavbě v duchu developerského realismu - ješitně dodávám, že se mi tímto slovním spojením podařilo obohatit český jazykový korpus - by jistě vydala několik horkých kandidátů. Před třemi lety byl v Reflexu stanoven top ten nejlepších poznávacích znamení takové budovy. Na to téma vznikají i doktorské práce a jistou oblibu nachází i mezi příznivci geocachingu. Ovšem nikdo se doposud nepokusil o sestavení hitparády nejpovedenějších reprezentantů tohoto stylu. Je to škoda, protože si dovolím tvrdit, že okraj Plzně může nabídnout kvalitní želízko do ohně: jestli mne paměť neklame, nachází se na Bílé hoře a svou vypečeností dokáže směle konkurovat těžkým vahám na okrajích Prahy, které byly živnou půdou těchto staveb. Pokud by to někoho zajímalo, v mé hitparádě by hodně vysoko figuroval vynikající exemplář ukrytý na kraji obce Choteč západně od Prahy a působivá dominanta pravého břehu Labe na okraji Ústí nad tímtéž.

Nakonec jsem svého favorita našel vyloženě náhodou. Město Vidnava leží za jesenickým hřebenem, geograficky už ve Slezsku, a historickým ukotvením taky. A protože to bylo německé Slezsko, historie se na Vidnavě dost vyřádila, což jí dodává jisté temné kouzlo. Každopádně je to město působivé a překvapivé. Na náměstí, vzhledem k velikosti města dost předimenzovaném, stojí několik původních, celkem zachovalých domů. Jak už to v podobných městech bývá, do historické zástavby se vklínilo několik současných staveb. Ve Vidnavě je to místní obchodní dům. Jeho pachatel znal víc než chleba jíst: využil historického domu vedle s typickými barokními štíty a jako by prodloužil jejich řadu a logicky rozvinul tuhle část náměstí. Jenže protože štít obchoďáku tvoří betonové hranoly, celý obchoďák vypadá jako zlomyslný výsměch svému sousedovi a vlastně všem historickým domům v centru města.

A to není všechno. Když se na něj díváte z určitého úhlu - respektive ze zahrádky místní krčmy Na rynku - uvidíte mezi dvěma pseudoarkýři trčet věž zdejšího bývalého gymnaziálního kostela. A když se opravdu dobře narafičíte, v rovnoběžce s kostelem bude se tyčit k obloze i místní morový sloup. A panel bude mezi nimi.Taková rafinovanost!

obchodní dům Prior

Viděl jsem několik dost podobných kousků. Snídal ve stínu jihlavského Prioru uprostřed zdejšího hlavního náměstí, kochal se podobnými kousky v Prostějově a ve Valmezu. Ten vidnavský ale svou přízračností přebíjí úplně všechny.

Tak jsem ho vyfotil - a když jsem přijel domů, zjistil jsem, že je po uzávěrce. Nevadí, výzva to byla podnětná a jako zpestření letního plácání se po vlastech zafungovala skvěle. Když všechno dobře dopadne, budou výsledky k vidění v nejmenovaném pohostinském zařízení naproti budově plzeňského rozhlasu. Jsem každopádně zvědavý na ostatní kandidáty.