Příručka pro syna: Liber manualis ad filium

5. březen 2022

Ideální portrét šlechtice karolinské doby vykresluje franská šlechtična Dhuoda, jejíž originální text přeložila a obsáhlou úvodní studií doplnila Jana Daňhelová.

Byla jednou jedna vzácná paní a ta měla dva syny. Jeden byl ještě malý; ten druhý však byl už dost velký na to, aby si od matky vyslechl důležité rady do života. Protože však byla matka od obou chlapců odloučená, nemocná a nevěděla, kdy a jestli vůbec je ještě uvidí, své rady sepsala do originální příručky a tomu staršímu je poslala. S tím, že se jednou dostanou i k jeho malému bratrovi.

Vzácná paní Dhuoda

Příručka pro syna

Na té historii by asi nebylo nic vyloženě zvláštního, kdyby se neodehrála ve franské říši v polovině 9. století – tedy v době, kdy číst a psát uměl málokdo, většinou jen mniši klášterních skriptorií… a ženy už vůbec ne. A Dhuoda – tak se ta vzácná paní jmenovala – svou Příručku pro syna ještě k tomu sepsala latinsky, jako Liber manualis ad filium, a nešetřila v ní citáty z Písma svatého, církevních otců, křesťanských římských autorů ani svých karolinských současníků. Zaměstnala mnoho historiků, kterým se řadu Dhuodiných inspiračních zdrojů dosud nepodařilo odhalit, nehledě na to, že i její osoba je obestřena jemným závojem tajemství.

Byla franskou šlechtičnou, manželkou Bernarda Akvitánského, markýze ze Septimánie, knížete z Toulouse a pozdějšího komořího císaře Ludvíka Pobožného. Právě toto angažmá otce zavinilo, že po smrti císaře byli oba synové od matky odděleni – ten čtrnáctiletý, Vilém, se stal družiníkem krále Karla Holého a druhý, novorozený, jehož jméno ani neznala, byl odvezen do kláštera v Akvitánii. Dhuoda zůstala sama, aby spravovala rozsáhlé državy svého muže v Septimánii na jihu dnešní Francie. Svou Příručku psala od listopadu 841 do března 843 a pak ji Vilémovi poslala. Víc o ní nevíme.

Dhuodino dědictví

Ilustrace z tzv. Codexu Manesse, zvaného také Velký heidelberský zpěvník, který vznikl v písařské dílně v Curychu. Jedná se o největší sbírku německých básní a písní z počátku 14. století

Liber manualis se dochovalo v několika opisech, nakonec vyšlo i tiskem a v loňském roce se dočkalo svého českého překladu. Překladatelka a editorka Jana Daňhelová připsala k Dhuodině textu obsáhlou úvodní studii a doplnila jej hojnými komentáři. Pod názvem Příručka pro syna: Ideální portrét šlechtice karolinské doby jej ve své edici Paměť středověku vydalo nakladatelství Argo.

Dhuoda svého syna Viléma nabádá k bohabojnému životu, k úctě, kterou by měl prokazovat otci, k oddanosti svému pánu a všímavosti k rádcům, vštěpuje mu mravní zásady, pobízí ho k četbě i modlitbám. Její rady jsou velmi osobní a je z nich cítit milující matka. Vždyť byly skutečně psány „pro sladkost nesmírné lásky“ k synům, které možná už nikdy neuvidí. Dhuodina Příručka je díky tomu stále živá, i když většinu rad v ní obsažených by dnešní synové stěží upotřebili… Proč si jen myslím, že je to škoda?

O „Příručku pro syna“, sepsanou v 9. století franskou šlechtičnou Dhuodou, a vydanou nyní v českém překladu nakladatelstvím Argo s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 27. března.

Dhuoda: Příručka pro syna: ideální portrét šlechtice karolinské doby. Praha: Argo, 2021. ISBN 978-80-257-3664-7.

Spustit audio

Související