Přírodní rezervace Smraďoch je kvůli unikajícím sopečným plynům cítit po zkažených vejcích
Nelichotivý, i když zcela výstižný název Smraďoch získala přírodní rezervace, kterou najdete nedaleko Mariánských Lázní na Chebsku v Karlovarském kraji podle zápachu sirovodíku. Ten uniká spolu s oxidem uhličitým ze země bahenními sopkami rozmístěnými na tektonickém zlomu. Dodnes jsou tak bublající mofety živoucí připomínkou dávné sopečné činnosti.
Na přibližně 12 hektarech tu najdete unikátní vrchovištní rašeliniště, v němž se vyskytují vzácné rostlinné druhy jako klikva bahenní, vlochyně bahenní, brusnice borůvka nebo masožravky rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná. Kromě ochrany ohrožených druhů slouží rezervace i jako důležitý článek pro udržení mikroklimatu celé oblasti a rezervoár vody zásobující i nedaleké mariánskolázeňské minerální prameny.
V roce 1976 tu vznikla první naučná stezka v rámci Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Až rok po ní následovala dnes známější Kladská. Z centra Mariánských Lázních dojedete po asi šesti kilometrech na parkoviště, ze kterého vás čeká ještě krátká procházka lesem.
Můžete si zvolit ze dvou cest, z nichž jedna je bezbariérová. Obě vás ale nakonec dovedou k dřevěnému povalovému chodníku se dvěma vyhlídkovými plošinami. Z nich si můžete užít výhled na mofetový štít s vývěry sopečných plynů, bublající mofetové jezírko i jedinečný biotop rašeliniště.
Návštěva přírodní rezervace Smraďoch nezabere zpravidla více než 20 minut. Blízké okolí ale nabízí další zajímavostí. Asi 700 metrů dojdete po turistické stezce k dřevěnému altánu s vývěrem minerálního pramene Farská kyselka. Kromě chutné minerální vody, která si celoročně drží příjemnou osvěžující teplotu 7°C, je tento pramen zajímavý také kvůli výskytu vzácné rozsivky. Poznáte je v odtokové strouze podle charakteristických barevných usazenin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
