Prezidentské volby na Slovensku. Který z kandidátů má u Romů šanci?
Na Slovensku se 30. března 2019 koná 2. kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají ze dvou kandidátů, kteří v 1. kole získali nejvíce hlasů. Jsou jimi Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič. Jak kandidáti oslovili romské voliče, zjišťoval Miroslav Strelec:
Zlo potřebuje ke svému vítězství jedinou věc – aby dobří lidé nic nedělali. To tvrdí úspěšná kandidátka Zuzana Čaputová, která v 1. kole prezidentských voleb získala téměř 41 % hlasů.
„Ucházím se o důvěru všech voličů - věřících, nevěřících, konzervativcích i liberálních lidí, kteří jsou příslušníky menšin i majority. Ucházím se o důvěru všech lidí, pro které je lidskost, soucit a touha po spravedlivějším Slovensku těmi nejdůležitějšími hodnotami.“
Druhý kandidát na prezidenta, který v 1. kole získal podporu necelých 19 % voličů, Maro Šefčovič už potvrdil, v případě zvolení prezidentem se zřekne imunity:
„Rád bych tímto vyslal jednoznačný závazek, že jak prezident, tak ministři a poslanci Národní rady Slovenské republiky musí být před zákonem ve stejném postavení jako každý jiný občan Slovenska.“
Slova kandidátů na post hlavy státu ale Romy neoslovila:
„Nedá se věřit nikomu.“
„To je jedno, koho zvolíme. Všichni dělají to samé.“
Romové jsou z událostí, které se v uplynulých letech na Slovensku staly, znechucení. Podle obyvatele obce Jurská Zoltána Horvátha si to volby prezidenta odskákaly za to, co se děje v parlamentu.
„Jak se oni hádají (v parlamentu) - tolik se ani my nepřeme! Uvnitř jsou na nože, jen vyjdou ven, podají si ruce. Co nám tím ukazují? A co našim dětem?“
Nedůvěra a skepse
Většina Romů zastává názor, že pokud bude sedět v prezidentském křesle žena či muž, pomoct jim nemůže.
„Já chodím volit pravidelně, jak při prezidentských, tak parlamentech volbách. Chci se mít dobře.“
„Chceme, aby mladí lidé měli práci, peníze, aby měli z čeho vyžít.“
„Abychom dostali lepší práci! Děláme dva až tři měsíce a pak nás propouští, protože Romy nechtějí.“
Socioložka Silvia Porubänová postoji Romů rozumí.
„Necítí se reprezentovaní. Kýmkoliv.“
Člen volební okrskové komise Ján Fráter tvrdí, že nezájem o prezidentské či jiné volby ze strany romského etnika vychází z toho, že Romové už nevěří, že se jejich špatná situace změní.
„Co se týče prezidentských voleb, je tam slabá účast, skoro stejná jako u komunálních voleb.“
Romská problematika je otázkou celého Slovenska
Na problémy Romů během uplynulých pěti let přitom upozorňoval právě odcházející prezident Andrej Kiska. Ten jako jeden z mála veřejných činitelů na Slovensku navštěvoval romské osady, komunikoval s jejich obyvateli a dlouhodobě upozorňoval na neřešení romské problematiky.
„Jedním z nejvážnějších problémů naší společnosti je právě situace Romů. Bohužel, mnohokrát nejme ochotní si to přiznat, ale toto je skutečně jedna z největších výzev naší země. Musíme si uvědomit, že pokud se nebude dařit Romům, nebude se dařit ani naší zemi.“
Romská novinářka a aktivistka Denisa Havrľová je přesvědčena, že i lidé ze sociálně vyloučených lokalit mají možnost vybrat si některého z kandidátů. Všem Romům na Slovensku vzkazuje:
„Vzkazuji jim, aby do druhého kola šli a určitě splnili svoji občanskou povinnost. Pokud si ji nesplní, nemají ani právo něco kritizovat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
