Přestupný rok

Letošní rok je poněkud výjimečný, řekl bych že atypický. Už jenom jeho název: přestupný. Vždyť přestupování máme většinou spojeno s něčím úplně jiným. Přestupuje se třeba při cestování po železnici. Z lokálky do vlaku, jenž jede někam daleko. Zcela zákonitě se přestupuje Praze, protože tam všechny vlaky buď končí, anebo začínají. Přestupovat se dá nakonec i na jedné trati - když je výluka. Znáte to, jedno upozornění visí na nástěnce kdesi v nádražní hale a nikdo jej nenajde a tudíž ani nečte.Ve vlaku přijde průvodčí a milým hlasem oznámí, že ve stanici Dolní Kotěhůrky se přestupuje do připravených autobusů, protože dál nejedeme.

Čas

Další blok přestupování se týká předpisů, potažmo zákona. Přestoupit se dá na jinou víru. To v naší geografické poloze není příliš rozšířené, přestupování z jedné politické strany do druhé je naopak celkem zaběhnuté. Jsou politici, kteří přestoupili i několikrát, jako když jedete lokálkou, rychlíkem a zase lokálkou. Přestupníci z jedné nejsilnější strany přestoupili kdysi do strany menší, kterou si navíc museli založit a v současné době jsou na nádraží, odkud už žádné koleje nevedou...

Měsícem, kdy rok přestupuje svých klasických 365 dnů, je únor. V mysli člověka zafixován jako poslední zimní měsíc, už jenom únor, ten je krátký a je tu jaro. A protože jeden den navíc je jednou za 4 roky, máme všichni tento měsíc za osmadvacetidenní. Zkuste položit znenadání někomu otázku, kolik má únor dnů. Na 90 % lidí odpoví 28. Na přestupný rok se zkrátka zapomíná. A přitom je s tímto dnem spojen další problém. Kdo se narodil 29. února, může své narozeniny slavit pouze jednou za 4 roky. A rodí se i v tento den, ne že ne. Například v roce 2005 se v západočeském kraji narodilo 5339 dětí. Denní průměr je 14,6. Dobře, desetiny zaokrouhlíme, takže patnáct lidí je ošizeno tři roky po sobě o dárky, které k narozeninám dostává každý rád. Na druhé straně ušetří, protože dostávat dárky k narozkám znamená taky uspořádat oslavu.

A kdo za to všechno může? Naše matička Země. Otáčí se poněkud rychleji, než by měla. Jeden rok jí trvá, než oběhne kolem Slunce. Což je v pořádku. Přitom se sama otáčí kolem své osy. Během oběhu kolem Slunce se Země 365krát otočí kolem své osy, jenomže přebývá 5 hodin, 48 minut a 46 sekund. Každý rok. Sečteno dohromady vydá to jednou za 4 roky den navíc. Všechno to vzniklo v roce 46 před naším letopočtem, kdy římský císař Julius Caesar ( ten, co překročil Rubikon a pravil - kostky jsou vrženy) vytvořil kalendářní systém (na radu alexandrijského astronoma Sosigenese), do něhož přidal každé 4 roky jeden den. Aby toho nebylo málo, v roce 1582 papež Řehoř XIII. udělal další jemnou úpravu, kdy řekl, že přestupný rok by neměl nastat v letech končících dvěma nulami, pokud ovšem nejsou dělitelné 4. (uf). Do toho roku se kalendář jmenoval po svém zakladateli juliánský, papež jej pojmenoval po sobě a gregoriánský kalendář používáme dodnes.

Sluneční soustava

Jak říká jeden můj známý - co naděláš? Další tři roky žádné přestupování nebude a ti narození 29. února budou muset slavit o den dříve. Anebo později.