Poslední sekerníci v Čechách žijí na Sedlčansku
Sekerníci byli muži, jejichž řemeslo se jmenuje podle jejich hlavního nástroje - sekery. Nebyly to ovšem ani výrobci seker, ani loupežníci, nýbrž výrobci mlýnských kol.
Často to byli buď mlynáři nebo vyprofilovaní tesaři, a je neskutečné, že tak důmyslný stroj, jakým je mlýnské kolo, vyráběli intuitivně a bez jakýchkoliv geometrických a mechanických znalostí. Pouze se sekerou a nebozezem.
Toto řemeslo by u nás už dávno zaniklo, kdyby nebylo Františka Mikyšky z Kojetína na Sedlčansku. Ten spolu se synem Petrem opravuje a vyrábí mlýnská kola a i ve svých 72 letech je velmi činorodý a aktivní. Mlýnských kol už vyrobil více než 100 a jeho dílem je např. kolo na Čertovce v Praze nebo v dole ve Zlatých Horách.
Za svůj um kdostal od Ministerstva kultury České republiky titul "nositel tradice lidového řemesla". K sekerníkům i mlýnům a mlynářům se váže řada lidových písní, a ty nejkrásnější ze všech oblastí Čech zazní v podání Plzeňského lidového souboru a Mladinky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
