Pondělní Noční linka: Aprílové žertíky (třeba i ty nepovedené)

1. duben 2024

Už od 16. století je první dubnový den spojen s různými žerty a vtípky, ve Francii se nazývá poisson d’avril, „dubnová ryba“ podle zvyku vystřihovat z papíru rybu a připevnit ji tajně někomu na záda.

Známým a příbuzným se posílají nápady na nákupy neexistujících věcí jako např. ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy nebo závit M0. Paleta vtípků, kachen a nachytávek je mnohem obsáhlejší. A kdoví, možná jste sami někdy připravili ještě sofistikovanější aprílový žertík. Nebo byli jeho oběťmi. A možná to i někdy nevyšlo.

Právě o tom můžete dnes mluvit v Noční lince s Borkem Kapitančikem. Pro kontakt se studiem bude opět sloužit telefon 731 800 900 a e-mail linka@rozhlas.cz.

Vladka z Rychvaldu|V době mých studií byly jen pevné linky a ty ještě měl jen někdo. My telefon neměli a byli jsme domluvení, že v případě nutnosti se volá k sousedům, kteří bydleli v přízemí. Jednou právě na apríla jsem potřebovala něco domluvit s matkou a volám tedy k sousedům. Jak jsem byla soustředěná na svůj problém úplně jsem se vyděsila a práskla telefonem, že jsem vyrobila špatné číslo. Na druhém konci se totiž ozvalo: Půjčovna vzducholodí. Když jsem si uvědomila, že to byl hlas mého kamaráda. Volala jsem znova. To už telefon zvedla jeho matka, s tím že Péťa je prdlej. Společně jsme se nápadu zasmály. Zdravím všechny posluchače a moderátorům přeji pěkné vysílání.
Eva|Dobrý večer. Nechtěným aprílem pro mého otce jsem snad před 78 roky byla já. Ten ve svých 46 letech toužebně očekával syna. Hezké vysílání i poslouchání přeje Eva.
YVETA| Zdravím, Vás pane Borku a všechny Nespavce. Mám kamarádku, se kterou jsem seděla v jedné lavici od páté třídy až po maturitu. Obě jsme se v jednom měsíci vdaly, s manželi jsme začali stavět dům a obě jsme čekaly téměř ve stejném termínu prvního potomka. Pánové se těšili na kluky, ale nám se předčasně narodila dcera a všichni jsme byli zvědaví, co budou mít Dáša s Milanem. Blížil se Dášin termín, a tak ji manžel odvezl k jejím rodičům, aby byla zabezpečená, když nebude doma a sám budoval na stavbě. Prvního dubna po obědě za ním přijel jeho švagr a oznámil mu, že má ženu v porodnici a že mají dceru. Milan byl tak přesvědčený, že budou mít syna, že švagrovi vynadal, prý když neumí přijít pomoci na stavbu, tak ať si takový hloupý apríl nechá. Večer mu to ale nedalo a dojel ke tchýni a hledal manželku. Nevěřil ani novopečené babičce, prolezl celý dům a až když mu soused, kterého v porodnici považovali za tatínka, gratuloval k dceři, uvěřil. Druhý den se vyfešákoval, koupil kytku a jel přivítat na svět dceru, která dostala po něm jméno. Zítra to bude 52 let, co ji uviděl poprvé. Dobrou noc a všem krásné jaro.
Michal Sedlák z Myšlína|Kdyby jenom na apríla, já řádil po celý rok. Kdepak ty časy jsou. Neškodné žertíky, zlomyslnůstky, nezbednůstky. Oběti jsem někdy notně vyděsil. A často jsem byl bohužel jediným, kdo se smál. Že mi nebylo hanba. Kéž bych mohl aspoň jeden ze svých uličnických kousků prozradit. Jenže nemůžu riskovat odhalení. Já se k nim totiž nepřiznával. Tichou noc přeje zkušebna těžkotonážních bucharů.
Jana|Dobrý večer Vám, Borku a taky všem posluchačům. Moje teta a strýc měli obchod se smíšeným zbožím, byl to takový malý obchůdek se vším možným, je to už šedesát let, ale dodnes si pamatuji pult, za ním tetička v zástěrce, za pultem spousta šuplíčků s kořením, moukou, cukrem, chleba, rohlíky, prostě se tam prodávalo úplně všechno, co se na vesnici potřebovalo. No a 1. apríla, úplně každoročně tam přicházeli malí kluci, že je poslal někdo z dospělých - pro jitrnicové semínko. Protože apríl je zjara, je doba setí na zahrádkách, tak malým klukům nepřipadlo divné, že tohle semínko se nedá zasadit a že si z nich někdo z dospělých udělá legraci.
Bohumír, hlavní zprávy dnes.|Zdravím posluchače N. Linky a vás velký pane Borku. Původně jsem na toto téma nechtěl nic psát, jen jsem nahlédl jaké je téma, nic mi to neříkalo, ale ejhle. Dnešní pomlázkou při jedné návštěvě u známých, přišla vzpomínka , že dnes je vlastně Apríl. Nevím zda tomu budete věřit, no ale to není moje starost, On to byl totiž velký tzv horor! Vzdálený bratranec ze Skrbeně, před- stavte si jel s vozíkem za kolem, do Červenky s kozou ke kozlovi. ono to zní jak pohádka, ale mě se to špatně píše, protože jsem Hanák a něco vypisovat česky , to není pro mě jen tak. No ale v půli cesty mu zastavilo nákladní auto, řidič viděl že má z kozou problém a že jej vezme sebou na korbu. Kozu naložilii s vozíkem a kolo přivázal ke stromu. Při zpáteční cestě už viděl že mu někdo kolo ukradl. Vzkázal po známým co jel kolem, ať se staví u nás říct, ať připravím kotec místo pro kozu , že on už nemůže jak je vyčerpaný. Já měl draka ze šmikustra, no ale byl jsem ještě při vědomí, rodiče s tím nic nechtěli mít, že ta koza po tym aktu hrozně smrdí. No shodil jsem hadry a přeslekl se . Nachestal jsem kotec na dvoře a čekal na něho. Nedočkal jsem se jej, jel jsem k nim po 3hodinách 5km. On už byl doma naštvaný a že si udělal ze mě srandu. Tak já místo abych odpočíval, jsem naletěl na Apríla.
Marek|Jednou mi kamarád z gymnázia oznámil, že prý moje matematikářka, díky které jsem musel opakovat první ročník škoky, mi řekl, že prý odešla, ale nevěděl kam - za pět minut přišel znovu a sdělil mi, že to je apríl, že ji prý viděl před dámským záchodem - nedávno jsem se díval na současnou sestavu učitelů a byl jsem rád, že jsem ve seznamu jmen dotyčnou matematikářku nenašel!
Sváťa z Brna|Přeji vám všem hezký večer a prosím není to apríl.Myslím že není člověka , který by něco na apríla nevymyslel , nebo se nestal podvedenm.Pokoušel jsem se dlouhá léta doma uspět se zvoláním , tak nám napadl sníh , ale postupem času to zevšednělo.Jako důchodce jsem dělal vrátného u soukromé televize a tam bývalo veselo.Vyvěsil jsem oznámení " Zítra v 10 hodin se bude brát míra zaměstnancům na uniformy.Účast všech nutná.Byly k tomu poznámky,korunu tomu dodata sama šéfka k,když prohlásila : Ježíš marjá kde já na to vezmu peníze. " Oddechla si notně když jsem prohlásil " a p r í l ".Brala to vážně , neboť prý v minulosti o zavedení uniforem uvažovala. Váš Sváťa
franz|včera mne navštívil můj prostřední syn a vzpomněl na příhodu s andulkami, nestalo se zrovna na prvního dubna, ale bylo to k pousmání, chovali jsme dvě andulky, nejmladší synek jednoho rána mne předešel a ve snaze doplnit ptáčkům krmivo si nevedl tak, jak jsem konal já, výsledek bylo, že jedna andulka využila otevřených dvířek a svět jí byl otevřený a zmizela v pblacích, synátor s brekoten mi podal info, má paní v tom čase byla za nákupem a já okamžitě vyslal nejstaršího syna do prodejny, aby obstaral nového ptáka, stalo se a v klítce byly opět dvě andulky, jen-že původní barva obou andulek byla žlutá a ulétnuvší byla nahrazena v barvě modré, žluté nebyly toho času skladem , to co následovalo, když má paní uviděla tu změnu, nemusím snad ani popisovat, její první slova v síle křiku : co jste provedli s andulkou ! těžko jsme vysvětlovali, že to není náše práce , že-by jsme andulku přebarvili... často si tedy vzpomeneme, jak naše mamka koukala a nevěřila tomu co vidí.........byl to takový, jako-by apríl ?! , zdraví noční linku z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz , ony ty aprílové žeríky vždy nemusí dopadnou beze ztráty kytičky.......za-mne raději apríl ne, co pro vás může být k smíchu, tak pro jiné k pláči.............