Pokud chceme pomoci Romům, musíme nejprve změnit smýšlení o nich, míní europoslanci

Dodržování základních práv stejně jako rovné zacházení je jedním ze základních pilířů Evropské unie. Romské komunita však tato práva ještě nevyužívá naplno. Romové nejenom že čelí předsudkům, diskriminaci a marginalizaci, často nemají přístup ani k základním potřebám jako je čistá voda, hygiena či potraviny. Více europoslankyně Anna Záborská:

„To, aby se třicet let po pádu Berlínské zdi Romové z více zemí nacházeli v takovém stavu, jakém vidíme, je hanbou Evropské unie.“

Romové jsou nejpočetnější evropskou menšinou. V zemích unie jich žije 6 milionů a ve státech, které chtějí do EU vstoupit, jich žijí další 4 miliony.

„Pokud je postoj k romskému obyvatelstvu a priory negativní, pokud je toto etnikum podceňované, neumožňujeme jim dostat se z extrémní chudoby, děti se nezačleňují do řádného školního procesu. Jenom tím etnikum udržujeme v současném stavu.“

Evropská unie vyzvala členské státy, stejně jako budoucí členské státy, aby podnikly konkrétní kroky v oblasti protiromské diskriminace a marginalizace. Například i podporou účasti a zastoupení Romů ve veřejné sféře. Europoslanci Miroslav Mikolášik a Monika Smolková:

„Úplnou integraci zabezpečí vzdělání. Pak nebudeme poukazovat na etnicitu lidí, budeme moci hodnotit intelektuální přípravu kandidáta na zaměstnání.“

„Znám řadu vysokoškolsky vzdělaných Romů, kteří se mohou uplatnit na trhu práce, pracují a jsou vzorem pro ostatní. Přitom stále existuje názor, že Romové žijí v chatrčích, dělají jen zlo, kradou, atd. Toto je potřeba vyvracet. Od doby, kdy to platilo, už uběhla dlouhá desetiletí. Dnes je situace skutečně jiná.“

V uplynulém období dosáhlo podle Moniky Smolkové více zemí Evropské unie pozitivních výsledků v oblasti vzdělávání.

„Znám mnoho škol, ve kterých se Romové vzdělávají. Budeme-li hovořit o pozitivních příkladech, možná tím napomůžeme změně našeho způsobu myšlení.“

Eurokomisařka Věra Jourová tvrdí, že způsob, jakým přistupujeme k nejzranitelnějším menšinám, je v konečném důsledku důležitou zkouškou naší evropské demokracie.

„Ráda bych, aby i romské děti měly stejné šance pro kvalitní život. Měly by začít možností předškolní výchovy a pokračovat kvalitním vzděláváním. Jde o složitý fenomén, protože vzdělávání nemůžeme vytrhnout z kontextu. Souvisí s chudobou, s nezaměstnaností, atd.“

Evropská komise před osmi lety vyzvala členské státy, aby přijali vnitrostátní strategie integrace Romů. V roce 2017 spustila v této oblasti rozsáhlé hodnocení, ze kterého vyplývá, že mnohé země zaostávají hlavně v sociálně ekonomickém začlenění Romů. Opět Anna Záborská:

„Programy, kterými chceme dostat romské obyvatelstvo z extrémní chudoby a ze statusu vyloučenosti, jsou dlouhodobé, víceleté. Je potřeba měnit mentalitu lidí tak, aby se na těchto programech podíleli.“