Pohled z dovolené

Každá doručovatelka České pošty by vám potvrdila, že pohledů z dovolené chodí stále méně a méně a snad je nahrazují po návratu domů počítačem rozesílaná fota a nebo strohé esemesky o príma dovolené. Tak jsem se rozhodla, že tuhle statistiku trochu vylepším a že vám pohled pošlu alespoň já. No, pohled, co můžete čekat právě ode mne... Žádné moře, hrady nebo zámky, faktický pohled do nitra odpočívajícího jedince. To se snadno řekne, že o dovolené máte pustit z hlavy všechny starosti, uvolnit se, pozorovat jen to hezké a povzbuzující, aby vás doktoři po návratu mohli jen pochválit! Jde to na chvíli. Třeba soustředit se, abyste ty peřeje dobře projeli, aby se nepřipálily špekáčky nebo aby vašim ratolestem už konečně šlo lépe plavání. Ale jakmile se ruce dostanou do stavu klidu, nanejvýš sáhnou po pohárku nebo po půllitru, je to tady zase.

Až bude po dovolené a všechno se vrátí do starých kolejí, znovu budeme trpělivými diváky všemožných seriálů. I té bojovné frašky české vlády o přežití, tentokrát na téma „bitva o rozpočet“. Odehraje se takhle: situace se bude podobat krizi, Věci veřejné budou hrozit odchodem z vlády, nicméně jednáním získají různá personální posílení a v tu chvíli se vše urovná a parlament bude zase hlasovat poslušně. Hurá, vláda přežila! Oddechne si i opozice, protože sklízet shnilá sena a v dešti všechno přeorávat, to by musela mít sílu obra! Veverky se navíc budou radovat, protože národu daly najevo, že jsou jediní, kdo uprostřed vládní koalice oponuje jménem lidu nesmyslným a tvrdým opatřením. A v zemi důvěřivců, kde pět hloupých chlapů jakoby nic nacpe krásce s hnědýma očima za horu slibů pět milionů, se budou těšit, že český volič uvěří. Po celou dobu seriálu se bude mluvit o reformách a o boji proti korupci jako o něčem, co se stále mění, nikdo to nikdy neviděl a ani netuší, jak něco takového opravdu vypadá.

Státní rozpočet pro rok 2011 byl právě přijat ve Sněmovně.|foto:Tomáš Adamec

Nu, pak ať vám někdo vykládá, že o dovolené se máte uvolnit a nabrat síly. Ve chvílích uvolnění si člověk najednou dělá úplně jiný pohled na věci, které během všedních dnů kolem něj letí jako pominutý vítr. Nějak se to v hlavě všechno srovnává. Jen řekněte! Kde jinde mají nejvýraznějšího protikorupčního guru, podezřelého z korupce? Kde jinde kývne ministr kultury na nápad zbourat historicky cenný dům přímo na Václavském náměstí a zdražit knihy a učebnice? Kde jinde je ministr životního prostředí bezmocný proti nezákonnému kácení na Šumavě? Kde jinde mají podle ministra financí peníze, chybějící v rozpočtu, nasypat střední a chudší vrstvy v dani, přidané k potravinám a službám včetně zdravotnictví?

Zdánlivě to má logiku. Chudých přibývá víc než bohatých. Podle Českého statistického úřadu je na dně už každý desátý Čech. Celkem zhruba 1,6 miliónu osob. Úředně to jsou ti, jejichž příjem je měsíčně necelých 11 tisíc. A podle ministra Ivana Fuksy tlačit na zvýšení daní bohatých by znamenalo, že prostě převedou daňovou povinnost do jiného státu. A zase by bylo ve státní kase méně. Vida, jak je to složité. Ale český turista je trpělivý. Když červenec proprší, sice si zanadává, ale vezme si deštník. To je dílo přírody. Tak už to chodí, počasí si nikdo zvolit nemůže. Mnozí si tak snad i myslí, že s vládou je to jako s tím počasím. Jenomže v tomhle případě – jak bude – je i na tom, kdo volí kudy se vydá a kam vlastně pojede.

Finance|foto:Free Digital Photos