Podkova na Litovelsku vznikla ze dvou jeskyní na příkaz proslulého architekta

Jeskyně Podkova je součástí Mladečského krasu a stejně jako známější jeskyně v Mladči zasahuje do nitra kopce Třesína. O její existenci se však vědělo mnohem dříve a je opředena i spoustou pověstí.

Litovelské Pomoraví patří k nejzajímavějším oblastem Olomouckého kraje. Vnitrozemská delta řeky Moravy se zde větví do mnoha ramen a tvoří unikátní krajinu lužního lesa. V dávných dobách vytékala z dnešní jeskyně Podkovy voda. Podzemní prostory byly součástí systému vyvěraček, z nichž některé najdeme dodnes na úpatí Třesína. Podle odborníků je možné, že do těchto puklin vtékala i voda řeky Moravy, která v té době byla mnohem blíž, než je dnes.

Už v době před 40 tisíci lety osídlil oblast Třesína kromaňonský člověk. Bydlel hlavně v hlubších Mladečských jeskyních, na něž se později zapomnělo a znovu byly objeveny až při těžbě kamene v roce 1826. Jedná se o nejstarší důkaz osídlení moderním člověkem u nás. Je přitom možné, že kromaňonci, bydleli také v Podkově, ale za staletí, kdy byla tato podzemní prostora navštěvovaná lidmi, se všechny stopy setřely.

Na zimu se Podkova zavírá, zimují v ní netopýři

Až do počátku 19. století byla dnešní jeskyně Podkova vlastně dvěma samostatnými jeskyněmi, které nebyly nijak propojené a nesly název Bočkovy díry. Jméno jim dal Boček z Kunštátu, šlechtic a majitel bouzovského panství, který měl podle staré pověsti loupit na zemské stezce a schovávat si naloupené věci v podzemí Třesína. Jeden z největších stalagmitů v Mladečských jeskyních nese jeho jméno, protože zde prý následně zkameněl.

Vzpomínka na kamarády, kteří se už vydali na nebeský vandr|foto: Miroslav Kobza

Na zmíněném počátku 19. století povolali majitelé panství Lichtenštejnové architekta Josefa Hardmutha, aby jim pomohl opravit vyhořelý lovecký zámek v nedalekých Nových Zámcích a zároveň vybudovat krajinářský park s romantickými stavbami. Nutno říci, že Josef Hardmuth byl jedním z nejlepších lidí na tuto práci, jelikož ve stejné době budoval lednicko – valtický areál.

Součástí krajinářského parku byly drobné romantické stavby a také Bočkovy díry. Aby byl dojem z prohlídky chodeb ještě více umocněn, nechal Hardmuth prorazit v zadní části obou jeskyní spojovací chodbu. Tak vznikla jeskyně podkovovitého tvaru a také její nový název. Mnohé stavby už ohlodal zub času, ale jeskyně je turistům stále k dispozici. Zatímco v létě je volně průchozí, v zimě ji uzavírá na obou vchodech mříž. V chodbě totiž zimují netopýři, kteří potřebují klid.

Dříve v jeskyni přespávali trampové. Dnes sídlí ve srubech nedaleko od ní|foto: Miroslav Kobza

Díky nim už také jeskyně není příležitostným útulkem trampů. Kdysi se v ní přespávalo, dnes trampové obývají dva sruby v těsné blízkosti jeskyně. Jeden z nich vznikl na místě, kde prý bydlel před dávnými časy jakýsi poustevník. Druhá chata vznikla v roce 1933 na místě starší lesácké boudy.