Po Karlu Hašlerovi pojmenovali bonbony známé dodnes. On sám byl umučen v koncentračním táboře
Hašlerky mlsáme už pěknou řádku let. Nesou jméno populárního herce a písničkáře Karla Hašlera. Narodil se 31. října 1879 na pražském Zlíchově. Vyučil se rukavičkářem, ale víc ho zajímalo divadlo.
Když se jeho otec dozvěděl, že synek ochotničí po pražských hostincích, údajně o něj přerazil fajfku a hraní mu zakázal. Nepomohlo to. V roce 1903 byl Hašler přijat do Národního divadla. A pak přišlo osudové setkání s hudebním skladatelem Rudolfem Frimlem. Nejen že se Hašler zahleděl do jeho sestry Zdeny a vzal si ji za ženu, ale byl to právě Friml, kdo ho přiměl k tomu, aby začal skládat písničky.
V prosinci roku 1920 se za Hašlerem vypravil do pražského kabaretu Lucerna majitel továrny na cukrovinky František Lhotský. S krabicí plnou vynikajících bonbonů proti kašli zaklepal na dveře umělcovy šatny a požádal ho, jestli by jim nepropůjčil své jméno.
„Pražský Chevaliere“ byl bonbony nadšen, souhlasil a na místě to stvrdil podpisem. Originál dohody je uložen v Národním muzeu. Hašlerky slavily úspěch. Pana Hašlera ale potkal krutý osud. 2. září 1941 byl zatčen gestapem během natáčení filmu Městečko na dlani. Zemřel 22. Prosince téhož roku, umučen pod ledovou sprchou v koncentračním táboře Mauthausen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
