Plzeňské planetárium patří mezi největší a technicky nejvyspělejší v Evropě

Větší kupole má vnitřní průměr 14 a vnější 17,5 m, druhá menší je do ní z jedné třetiny vnořená. „Kapacita velkého sálu je 90 lidí, programy jsou určené pro děti i dospělé, snažíme se zaujmout všechny věkové skupiny. Jsme digitální planetárium, takže pomocí 4 projektorů se můžeme proletět vesmírem s několika desítkami tisíců hvězd. Můžeme letět k Měsíci i mezi hvězdami naší galaxie a podívat se na spoustu detailů. Dají se tu promítat také klasické filmy upravené pro kulovou plochu,“ chválí možnosti 3D technologie edutainer Lukáš Houška z programového oddělení Techmania Science Center Plzeň, jehož je planetárium součástí.

8 fotografií

Obě kupole jsou konstruované tak, aby se mezi nimi nepřenášely vibrace. „I když nahoře děti dupou, mluví, probíhá tam program, ve spodní části není nic slyšet. V malém sálu určeném pro 35 lidí máme technologii Science On a Sphere. Uprostřed je zavěšená koule o průměru 1,7 m, promítáme na ni ze 4 projektorů zavěšených kolem ní. Tuto technologii vyvinul americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který má k dispozici celou plejádu družic na oběžné dráze. Dodává nám data o Zemi,“ říká edutainer, „díky tomu si můžeme zobrazit aktuální zemětřesení, teplotu oceánů, kde zrovna prší, sněží, prostě kompletní sledování naší planety.“

V planetáriu můžete chvíli být astronautem i se přenést na Mars

V planetáriu si můžete vyzkoušet třeba výcvik astronauta. „Svezeme vás na výcvikovém stroji, gyroskopu. Náš je zjednodušený, jen se točí po všech osách, což je zátěž pro rovnovážný systém člověka. Astronauti při tom ještě musí plnit různé cvičné úkoly, přes display ovládat kosmickou loď a řešit nečekané události, aby prokázali svoji schopnost fungovat v podmínkách kosmického letu na 100 %. Pro normálního člověka je to i bez toho při 30 otáčkách za minutu velká výzva, pro případ nevolnosti máme připravený oranžový kýbl. Většinou na něj nedojde, jsme velmi empatičtí, když někdo začne zelenat, gyroskop zastavujeme. Mně samotnému už rychlé obracení hlavou dolů, nahoru, do stran nedělá dobře, ale rád zatočím kohokoli,“ směje se Lukáš Houška.

Specialitou plzeňského planetária je dlouhodobé zaměření na Mars. „Porovnáváme Zemi a Mars, člověk tak snáz pochopí, jak fungují a proč. Předvedeme vám např. vznik tornáda. Je červené, protože jde o tzv. čertíky, malá tornáda, která propukají na Marsu. Necháme vás do tornáda i sáhnout, je studené, pára se vytváří ultrazvukem, ne teplotou,“ představuje jedno z mnohých lákadel planetária edutainer z programového oddělení Techmania Science Center Plzeň Lukáš Houška.