Plzeňská revizorka Soňa vykonává službu sama. Prostě se nebojí

22. březen 2022 19:57, aktualizováno

Soňa chtěla být vždycky zdravotní sestřičkou. Jenže nakonec ji osud odvál úplně jinam. Pokud jezdíte pravidelně plzeňskou městskou dopravou, velice pravděpodobně jste Soňu potkali. Nejprve vám ukázala odznak kontrolora a pak vás požádala o jízdní doklad. Soňa je revizorkou a to už dlouhých 30 let.

Soňa je mezi plzeňskými revizory tak trochu zjevením, protože zatímco ostatní kontroloři chodí ve dvojicích, ona chodí stále sama. „Kdysi jsem měla parťáka, ale ten, když mu byly přiděleny jiné linky, tak radši odešel k městské policii. Tak jsem zůstala sama. Jsem na to zvyklá. Vyřídím si vše podle svého a fakt jsem spokojená,“ řekla revizorka.

Reakce lidí na kontrolu revizora jsou různé. Někdo je klidný, jiný rozčilený a pár pasažérů už dokázalo vymyslet i velmi originální výmluvy. „Samozřejmě, že se lidé většinou zlobí nebo nechtějí nic platit, nemají peníze, nemají práci. A ne vždy se do toho dostanou vlastní chybou. Někdy zkouší i výmluvy. Nezapomenutelné je, když jedna cestující hledala, hledala a nakonec oslovila svého syna s tím, že jízdenku snědl. Někdy mě zkouší i uplatit třeba na kafíčko, čokoládu nebo dvě stě korunek,“ popsala své zkušenosti paní Soňa, kterou i přes některé nepříjemné zkušenosti práce s lidmi stále baví

Nejdůležitější je komunikace

Revizorkou je Soňa už třicet let. Proto už ji v její práci máloco překvapí. Podstatné je s lidmi komunikovat.„Vždy se najde někdo, kdo vám dělá problémy, někdo s kým nevyjdete. To si myslím, že bylo, je a bude. Strach už po těch letech zaplať pánbůh nemám. To by na mě musel někdo vytáhnout třeba nůž, anebo by z něj musela jít hrůza. S lidmi, o kterých se říká, že jsou psi, kteří štěkají a nekoušou, s těmi se dá mluvit. A když ne, tak to vždycky nějak uděláte, že to nakonec vyjde,“ řekla.

Humorné zážitky má pak paní Soňa i po pracovní době, když třeba jede tramvají nebo trolejbusem. Lidé totiž její obličej poznávají a často před ní v domnění, že je bude kontrolovat, prchají. „Občas když nastoupím do MHD, musím na lidi ukazovat, ať jsou v klidu, že nejsem v zaměstnání, ale mám volno,“ dodala revizorka Soňa a současně všem cestujícím popřála, aby se jim dobře cestovalo a jízdné se nezdražoval. A ať si nenechávají dávat pokuty. „Pak to hodně narůstá a lidi z toho mají zbytečné problémy, s mladými se to táhne i celý život. Je to hrozná škoda,“ uzavřela plzeňská revizorka Soňa.

autoři: Jan Markup , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.