Páteční Noční linka: Vzdělání versus praxe

28. prosinec 2018

Je podle vás tím nejlepším učitelem šikovný vyučující, nebo praxe? Co vám do života dala škola? Co se naopak ve školní lavici nikdy nenaučíte? Obstáli byste v životě i bez vzdělání?

Kdybyste měli v mládí neomezené možnosti, jaké zaměření byste studovali? Je v dnešní době důležité vystudovat vysokou školu? Co vám při nástupu do zaměstnání chybělo, na co se ve školách zapomíná?

V jaké oblasti byste se bez odborného vzdělání neobešli a které pozice si šikovný člověk osvojí i bez studií? Museli jste kvůli své práci usednout do lavic i ve zralém věku? V čem vám dodatečné studium pomohlo?

Jedním z aktuálních problémů, který rozevírá nůžky mezi vzděláním a praxí, je digitalizace a automatizace na dělnických pozicích. Po zaměstnancích jsou vyžadovány pokročilé počítačové dovednosti, které ale v Česku právě na dělnických pozicích ovládá jen čtvrtina. Většina z nich jsou totiž lidé starší generace, kteří si s technologiemi příliš nerozumí.

Právě tento problém se podle deníku E15 dotkne do roku 2030 milionu zaměstnanců v České republice. A tak například lidem, kteří vystudovali zámečníky před dvaceti lety, už nebudou stačit znalosti nabyté ve škole, ale budou muset zvládnout další formu vzdělání nebo změnit pracovní pozici.

Mirek|Krásnou noc všem. Je mi 30 let a letos jsem zmaturoval... Studování hroozně nerad, ale bez něj to bohužel nejde... Dobrou noc, Mirek
Inka|Krásné ráno přeji Vám, paní Romanko i všem posluchačům Noční linky! Vaše dnešní téma mě opravdu zaujalo, protože se na ně mohu dívat jak z pohledu žáků (včetně mě), tak i z pohledu bývalé kantorky. Plně souhlasím s předchozími posluchači, že vzdělávací systém v našem státě je velmi často vzdálen od reality a myslím, že Komenský by se velmi divil, kam až naše školství došlo. Děti se musí učit řadě naprosto zbytečných informací (včetně přesných letopočtů - což bylo kdysi strašákem i pro mě), které pro praktický život vůbec nejsou důležité. Také výuka cizích jazyků se učí tak, že děti sice rozumí psanému textu, ale většina jich není schopna se s cizincem vůbec domluvit. Příliš důrazu se klade na gramatiku, která ale pro dorozumění není tak důležitá jako schopnost porozumět mluvenému slovu. Cizinec se jich například zeptá na cestu a než si studenti poskládají gramaticky správnou odpověď, tak už je cizinec pryč, protože se jejich odpovědi ihned nedočkal. A tak bych mohla pokračovat dále a dále. Snad se dočkám toho, že škola bude své žáky podporovat a nehledat na nich jen chyby a za ně dávat špatné známky..... Krásný závěr roku všem přeje Inka
Arnošt|Vzdělání - v širokém smyslu slova - by mělo být samozřejmostí. Většina profesí se vyvíjí a kdo nechce zaostat, musí se vzdělávat. To nemusí být jenom záležitostí školní výuky. O tom, že vzdělávat se může člověk i v praxi, jsem se přesvědčil osobně. Po 4 letech práce v ekonomickém úseku jsem byl pověřen vybudováním základů výpočetního centra velkého podniku. V tu dobu nebylo mnoho studijních materiálů k počítačům, takže jsem se musel učit tím, že jsem krok za krokem v praxi získával nové a nové znalosti. A mohu vám říci, že je snadno poznat, kdo opravdu umí, podle toho, jak se dokáže orientovat v novinkách svého oboru. Praktické poznatky jsem si zobecňoval a později jsem je využil pro výuku informačních systémů na VŠ. Praxe je výbornou školkou poznání, pokud o své práci člověk dokáže přemýšlet. Dobrou noc. Arnošt.
autor: Romana Lehmannová