Pamětní deska to tvrdí, ale Josef Škoda se v Černé věži v Plzni nenarodil
Vodárenská Černá věž v Pražské ulici v Plzni v sobě ukrývá soukromé Muzeum rodiny Škodů a galerii moderního umění. V roce 2018 je zde otevřel Luboš Vetengl.
„Mám poměrně kladný vztah k historii,“ vysvětluje své rozhodnutí provozovat v plzeňské Černé věži muzeum a galerii Luboš Vetengl. Technický stav věže neumožňuje zpřístupnit ji celou, návštěvníci se dostanou jen do 1. patra, kde je umístěno muzeum Škodových. To se nachází z jedné třetiny ve věži a ze dvou v přilehlém vodárenském domku, který je s ní propojen.
„Vidět u nás můžete dva dobové interiéry z 19. stol., ve kterých připomínáme nejvýznamnější osobnosti z rodiny Škodových, lékaře Josefa a Františka a průmyslníka Emila Škodu. Ve třetí místnosti mapujeme historii Škodovky. Máme tu modelovou železnici, model parního stroje, největší rodokmen rodu Škodů a spoustu dalších zajímavých exponátů,“ zve do muzea Luboš Vetengl.
Škodovi bydleli nedaleko Černé věže
Jako průvodce vám rád předvede nejen zmíněné funkční modely, ale také ruční stojanovou vrtačku z 19. stol.: „Když si točení klikou vrtačky sami vyzkoušíte, zjistíte, že práce s tímto strojem nebyla úplně jednoduchá. Celý stroj je velmi důmyslně sestrojený, má svěrák, převodovku a automatický posun vrtáků.“ Také ponk pod vrtačkou stojí za pozornost. Ačkoli jde o polovinu toho původního ze Škodových závodů, se vším vybavením váží půl tuny, jedna jeho litinová noha pak 80 kg.
A jak to bylo se vztahem Škodových k Černé věži? Přestože historická pamětní deska tvrdí něco jiného, Josef Tomáš Škoda se tady nenarodil. „Josef i František Škodovi se narodili o několik domů dál za Černou věží,“ uvádí informaci na pravou míru Luboš Vetengl, „v dobách, kdy tato vodárenská věž ještě sloužila svému účelu, zde Josef pravděpodobně prováděl sanační práce, aby zmírnil epidemii cholery v Plzni. Zakladatel Škodovky Emil Škoda se také narodil nedaleko, ve Veleslavínově ulici v domě U Matky Boží.“
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.